중국 눈치 안 본다, 체코의 배짱
https://www.chosun.com/international/international_general/2025/08/14/5TBHJ27VWVBFTK6WZYDNXWNQEI/
Petr Pavel, prezident České republiky, navštívil Indii, kde se setkal s duchovním vůdcem Tibetu, dalajlámou, což vyvolalo ostrou reakci čínského ministerstva zahraničí, které oznámilo, že přerušuje veškerou výměnu s Českem. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Čen 12. října na tiskovém brífinku uvedl, že „česká vláda vážně porušila politické závazky vůči Číně a narušila její suverenitu a územní celistvost“. Pavel navštívil Indii 27. září po návratu z Japonska a setkal se s dalajlámou v Ladaku, kde mu pogratuloval k jeho 90. narozeninám a řekl: „Navštívil jste Českou republiku 11krát a já jsem vás alespoň jednou chtěl navštívit osobně,“ spolu s vřelou slovy.
Čína dlouhodobě silně protestuje proti setkání hlav států zemí, s nimiž má diplomatické vztahy, s dalajlámou, kterého považuje za symbol tibetského hnutí za nezávislost, což vnímá jako porušení principu jedné Číny. Pavel se již v lednu 2023, kdy byl nově zvoleným prezidentem, telefonicky spojil s tchajwanskou prezidentkou Tsai Ing-wen, a o dva měsíce později ve vysílání prohlásil, že „Čína není přátelská země a její strategické cíle a principy jsou neslučitelné se západní demokracií,“ což vyvolalo negativní reakce Pekingu.
Aktuální napětí mezi zeměmi odhaluje unikátní diplomatický styl Česka, který se nebojí střetů a tlaků ze strany autoritářských mocností. V posledních letech se množí návštěvy vysoce postavených českých představitelů, které dráždí Čínu a Rusko. Například v březnu 2024 zvolená tchajwanská viceprezidentka Siou Mej-čchin navštívila Česko a v březnu 2023 předsedkyně české sněmovny Markéta Pekarová Adamová navštívila Tchaj-wan.
V roce 2020 navštívil Tchaj-wan tehdejší předseda českého Senátu Miloš Vystrčil a ve svém projevu citoval slova Johna F. Kennedyho z jeho berlínské řeči, když prohlásil „Jsem Tchajwanec“, což rozhněvalo Čínu. Mezi první zahraniční státy, které navštívila Tsai Ing-wen po své demisi v říjnu loňského roku, patřilo také Česko.
Česká republika zařadila již v roce 2021 Rusko mezi „nepřátelské státy“, tedy rok před ruskou invazí na Ukrajinu, a po napadení Ukrajiny zavedla proti Rusku přísné sankce. Ve své nové bezpečnostní strategii z roku 2023 označila Rusko za „nejvážnější hrozbu pro evropskou bezpečnost a pravidla založený mezinárodní pořádek“.
Ačkoliv Česko udržuje diplomatické vztahy s Čínou a Ruskem, neváhá s oběma zeměmi jít do konfliktu. Tento postoj je vnímán jako odraz historických zkušeností se zahraniční nadvládou. Od 16. století dominoval zemi rod Habsburků a rakousko-uherské impérium, ve 20. století zase nacisté a sovětské komunistické síly. Rok 1968 a demokratizační hnutí Pražského jara bylo brutálně potlačeno sovětskou armádou a až sametová revoluce roku 1989 přinesla změnu k demokratickému státu. První prezident po této změně, Václav Havel (kandidát v letech 1989–2003), bývá obdivován jako duchovní otec moderní České republiky a prosazoval hodnotovou diplomacii zaměřenou na lidská práva a demokracii.
Některé analýzy naznačují, že přísná česká diplomatická politika vůči Číně a Rusku je důsledkem zkušeností s poslední vládou, která navzdory posílení spolupráce s těmito zeměmi z toho neměla významný užitek. Bývalý prezident Miloš Zeman (ve funkci 2013–2023) usiloval o pragmatickou ekonomickou politiku s důrazem na přátelské vztahy s Čínou a Ruskem, ale tato strategie nepřinesla očekávané ekonomické výhody.