捷媒：中國藉網紅改善形象 營造西方也看好假象 | 聯合新聞網

https://udn.com/news/story/7331/8932204

Česká média uvádějí, že Čína se odklání od tradiční formy propagandy a začíná najímat čínské influencery či financovat cesty českých influencerů do Číny za účelem zlepšení svého obrazu v zahraničí. Doma však vytváří iluzi, že „i Evropané jsou nadšeni z pokroku Číny“. Toto je vnímáno jako způsob propagace dobrého obrazu a legitimizace čínského komunistického režimu.

Podle nedávné zprávy Radio Prague International se Čína odchyluje od tradičních forem propagandy oslavujících politický systém a nyní zaměstnává influencery a blogery na sociálních sítích, aby vylepšila svůj image v zahraničí.

Mediální strategie Číny ve střední Evropě lze dohledat zpět až do roku 2013, kdy Čínský mezinárodní rozhlas (CRI) zavedl služby v češtině v zemích V4 (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko). Následně tato instituce i čínská ambasáda v Česku začaly zakládat účty na sociálních sítích.

Nicméně, spojení těchto novinářských institucí s vládou je relativně jasné. Podle Středoevropského asijského výzkumného centra (CEIAS) Čína během pandemie COVID-19 využila rychlého růstu sociálních médií k zahájení cílených aktivit prostřednictvím influencerů s místními jazykovými schopnostmi.

Česko je zemí, na kterou se Čína ve středoevropských sociálních médiích zaměřuje nejvíce. Vyšetřování Středoevropského asijského výzkumného centra uvádí, že existují dva známí blogeři, financovaní čínskou vládou.

Influnceři s přátelským stylem propagují čínskou kulturu a snaží se ovlivnit české vnímání

V roce 2021 se na české sociální mediální scéně objevili dva nový blogeři, Lada Wang a Pepa Zhang, kteří na Instagramu nasbírali přes 40 000 sledujících. Jejich úvodní popisy jsou téměř totožné, v češtině uvádějí: "Ahoj! Jsem Lada/Pepa, nyní žiji v Pekingu a chci se s vámi podělit o svůj zajímavý život."

Oba pracují pro Čínský mezinárodní rozhlas, ale komunikují se svými sledujícími přátelštějším tónem, pokrývajíc témata jako kultura, historie, ekonomika a technologie, často prezentují Čínu jako turistickou destinaci ve stylu blogerů.

Členka Středoevropského asijského výzkumného centra, Kara Němečková, poukazuje na to, že se jeví jako cestovní blogeři s obsahem, který působí více "přirozeně a důvěryhodně" než oficiální média. Většina sledujících pravděpodobně neví, že jsou zaměstnanci Čínského mezinárodního rozhlasu, neboť toto spojení nezveřejňují.

Na těchto platformách je záměrně vynecháván zjevný politický obsah a skrytá sdělení často zmírňují kontroverze ohledně čínské vlády v oblasti práva a politiky, jako je například otázka Xinjiangu. Na sociálních videích je Xinjiang často líčen jako klidná turistická destinace, téměř bez zmínky o místní muslimské kultuře a komunitě.

Němečková říká, že průzkumy naznačují, že jen velmi málo českých respondentů má pozitivní názor na čínskou politiku v Xinjiangu, což ukazuje, že pokusy Číny ovlivnit veřejné vnímání Xinjiangu zatím nebyly úspěšné. Pozoruhodné je, že až 53,9 % respondentů zaujímá k této otázce neutrální postoj, což znamená, že Čína může být stále schopna ovlivňovat názory veřejnosti v budoucnosti.

Čínská strategie "bílých opic" považována za způsob propagace režimu

Čínská strategie na sociálních sítích nekončí u blogerů. Loni v listopadu český známý influencer Jan Michálek byl pozván čínskou televizí, aby se zúčastnil plně hrazené cesty objevování Číny. Po návratu se od této akce distancoval, tvrdíce, že netušil, že se jednalo o propagandistickou akci.

Česká odbornice na Čínu Ivana Karásková upozorňuje, že na Západě tito influenceři bývají hanlivě označováni jako "bílí opice" (White Monkey), což se stalo propagandistickou strategií za účelem zlepšení obrazu Číny jak doma, tak v zahraničí.

Karásková říká: „Kromě zahraniční propagandy existuje i vnitřní propaganda zaměřená na čínské domácí publikum, které má zprostředkovat obraz, že 'i Evropané, běloši jsou nadšeni z pokroku Číny', což naznačuje, že čínský komunistický režim si vede dobře. Toto je považováno za zpětnou legitimaci režimu.“

Česká republika není jedinou zemí V4 s "vlastními" čínskými influencery. Průzkum naznačuje, že v Polsku působí jeden bloger zaměřený na tamní publikum, zatímco v Maďarsku a na Slovensku takový plán zatím není.

Výzkum ukazuje, že v zemích V4 má Česká republika vůči Číně největší míru skepticismu, přičemž hlavní spory se soustředí na postoj Číny k Tibetu, Hongkongu a Tchaj-wanu, se kterými má Česká republika poměrně úzké vazby.

Karásková říká: „Češi obecně nesouhlasí s čínským politickým systémem a hodnotami a nevěří v mírovou povahu čínské zahraniční politiky.“

Nicméně Středoevropské asijské výzkumné centrum také uvádí, že Češi mají optimističtější pohled na čínskou zahraniční ekonomickou politiku. Výzkum naznačuje, že podíl neutrálních respondentů "roste", což ukazuje, že Čína může po přizpůsobení strategie stále ovlivňovat české veřejné mínění a má šanci změnit názorovou situaci.