捷媒：中國藉網紅改善形象 營造西方也看好假象 | 國際焦點 | 國際 | 經濟日報

https://money.udn.com/money/story/5599/8932204

Článek: České médiá uvedly, že Čína se odklonila od tradičních forem propagandy a nyní začíná najímat čínské influencery nebo financovat návštěvy českých influencerů v Číně za účelem zlepšení obrazu Číny v zahraničí. Tato strategie dává dojem, že i Evropané jsou nadšeni čínským pokrokem, a je vnímána jako způsob prosazování dobrého obrazu a legitimizace čínského režimu.

Podle nedávné zprávy Radia Praha International se Čína odklonila od tradičních forem propagandy oslavující politický systém a nyní najímá influencery a bloggery na sociálních sítích, aby zlepšila svůj obraz v zahraničí.

Čínské mediální strategie ve střední Evropě se datují od roku 2013, kdy Čínský mezinárodní rozhlas (CRI) spustil služby v češtině v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko). Poté vytvořily i tyto instituce a čínské velvyslanectví v České republice účty na sociálních sítích.

Nicméně, tyto mediální organizace mají poměrně patrné vazby na vládu. Podle Centra pro výzkum Asie ve střední Evropě (CEIAS) Čína během pandemie COVID-19 využila rapidního růstu sociálních médií a během lockdownu nasadila zaměřená a jazykově vybavená influencery.

Česká republika je zemí, na kterou se Čína ve střední Evropě na sociálních sítích nejvíce zaměřuje. Podle průzkumu Centra pro výzkum Asie ve střední Evropě jsou v současnosti známi dva bloggeři, kteří jsou financováni čínskou vládou.

‧Bloggeři s přátelským stylem propagují čínskou kulturu a snaží se ovlivnit české vnímání

V roce 2021 se na české scéně sociálních médií objevili dva noví bloggeři: Lada Wang a Pepa Zhang, kteří mají dohromady přes 40 tisíc sledujících na Instagramu. Jejich představení je téměř totožné, napsané česky: „Ahoj! Jsem Lada/Pepa, momentálně žiji v Pekingu a rád bych se s vámi podělil o svůj zajímavý život.“

Oba pracují pro Čínský mezinárodní rozhlas, ale komunikují se svými sledujícími přátelštějším tónem, témata zahrnují kulturu, historii, ekonomii a technologii, zároveň často prezentují čínské turistické destinace.

Členka Centra pro výzkum Asie ve střední Evropě Kara Němečková poznamenává, že se zdánlivě jeví jako cestovní bloggeři a jejich obsah je „přirozenější a důvěryhodnější“ než oficiální média. Většina sledujících pravděpodobně netuší, že pracují pro Čínský mezinárodní rozhlas, protože tuto spojitost neprozrazují.

Na těchto sociálních sítích jsou zjevné politické obsahy záměrně vynechány a skrytá poselství často minimalizují kontroverze kolem čínské vlády, například téma Xinjiangu. Ve videích na sociálních sítích je Xinjiang často vykreslován jako mírumilovná turistická destinace s minimálním zmíněním muslimské kultury a komunity.

Němečková uvádí, že průzkumy ukazují pouze menšinové procento českých respondentů s pozitivním názorem na čínskou politiku v Xinjiangu, což naznačuje, že se Číně nepodařilo ovlivnit veřejné mínění o Xinjiangu. Ale je třeba poznamenat, že až 53,9 % respondentů zůstává v této otázce neutrální, což znamená, že by Čína mohla v budoucnu mít vliv.

‧Čínská strategie "White Monkey" Expertka ji označuje jako zpětnou legitimizaci režimu

Čínská strategie na sociálních médiích nekončí u bloggerů. V loňském listopadu byl český známý influencer Jan Michálek pozván čínskou televizí, aby se zúčastnil plně financovaného průzkumného výletu po Číně. Michálek se následně distancoval od této akce a tvrdil, že nevěděl, že jde o propagační akci.

Česká odbornice na čínskou problematiku Ivana Karásková uvádí, že na Západě jsou často influenceři v Číně kritizováni jako „White Monkey“ (bílá opice), což se stává propagační strategií, jejímž cílem je zlepšení obrazu Číny doma i v zahraničí.

Karásková říká: „Kromě zahraniční propagandy existuje i vnitřní propaganda, zaměřená na čínské domácí publikum, které má představovat obraz, že 'i Evropané, běloši jsou nadšeni čínským pokrokem', což má naznačovat dobrý výkon čínské komunistické strany. To je vnímáno jako zpětná legitimizace čínského komunistického režimu.“

Česká republika není jedinou zemí V4 s „vlastními“ čínskými influencery. Výzkum ukazuje, že bloggeři oslovují místní publikum i v Polsku, zatímco v Maďarsku a na Slovensku Čína tento plán zatím nemá.

Výzkum ukazuje, že mezi zeměmi V4 je Česko nejvíce skeptické vůči Číně, přičemž hlavními kontroverzními body jsou čínské postoje k Tibetu, Hongkongu a Tchaj-wanu, které mají relativně úzké vazby s Českou republikou.

Karásková uvedla: „Česká veřejnost obecně nesouhlasí s čínským politickým systémem a hodnotami a nedůvěřuje mírumilovnosti čínské zahraniční politiky.“

Nicméně, Centrum pro výzkum Asie ve střední Evropě také zdůrazňuje, že Češi mají optimističtější náhled na čínskou zahraniční ekonomickou politiku. Výzkum uvádí, že roste podíl neutrálních respondentů, což naznačuje, že Čína by mohla mít stále vliv na veřejné mínění v České republice díky úpravám své strategie.