中方决定不同捷克总统进行任何交往，两国到底发生了什么？
https://military.china.com/news/13004177/20250813/48717481.html
Článek přeložený do češtiny:
Čína se rozhodla nepodnikat žádné interakce s českým prezidentem, co se mezi oběma zeměmi stalo?! Na mezinárodní diplomatické scéně má každé významné rozhodnutí hluboké pozadí a složité příčiny a důsledky. Dne 12. srpna 2025, místního času, otřásla mezinárodní společností zpráva: mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien na pravidelné tiskové konferenci jasně uvedl, že se Čína rozhodla nepodnikat žádné interakce s českým prezidentem Pavlem. Jaký příběh se skrývá za tímto rozhodným krokem? Ponořme se do hlubšího zkoumání.
Při pohledu na nedávné vztahy mezi Čínou a Českem byly i kapitoly plné přátelské interakce. 1. ledna 1993 se Česká republika stala nezávislou suverénní zemí, Čína ji rychle uznala a navázala diplomatické vztahy na úrovni velvyslanectví, přičemž obě země se dohodly používat 6. říjen 1949 jako den navázání vztahů. V uplynulých letech obě strany rozšiřovaly spolupráci v oblastech, jako je ekonomika, kultura, technologie a další, což přineslo reálné výhody lidem v obou zemích. Zejména během funkčního období bývalého českého prezidenta Zemana došlo k pozitivnímu pokroku ve vztazích Číny a Česka. V březnu 2016 prezidentové obou zemí podepsali společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi Čínskou lidovou republikou a Českou republikou, čímž byl dán silný impuls pro rozvoj bilaterálních vztahů. Prezident Zeman mnohokrát projevoval přátelské pocity vůči Číně a během pandemie COVID-19 byl vděčný za pomoc Číny s dodávkami zdravotnického materiálu, a nazval Čínu skutečným přítelem.
Situace se však dramaticky změnila. Po zvolení Pavla českým prezidentem se směřování vztahů mezi Čínou a Českem stalo nejasným. Pavel má značně odlišné diplomatické postoje než jeho předchůdce, prosazuje tvrdý postoj vůči Rusku a Číně, a dokonce bezdůvodně vnímá Čínu jako "bezpečnostní hrozbu". Podle něj rozvojový potenciál Číny v oblasti ekonomiky, technologie a vojenských záležitostí kvůli rozdílům v hodnotách a strategických cílech znamená, že Česká republika musí být při rozvíjení bilaterálních vztahů s Čínou mimořádně "opatrná". V otázkách obchodu s Čínou jednostranně věří, že objem obchodu mezi Českem a Čínou je omezený a nemá potenciál ovlivnit úpravu českých zahraničních vztahů. Tento mylný názor a předsudek zasel semínka problémů pro sérii událostí, které následně poškodily česko-čínské vztahy.