Nikdo před ním od založení Československa v roce 1918 nedokázal být do takového věku aktivní ve veřejné funkci. Dnes jsem využil toho, že byl pan Křeček přítomen na Ústavně-právním výboru a osobně jsem mu poblahopřál k jeho celoživotní činorodosti a aktivitě. #Československo #politika #historie

Článek se zabývá souvislostmi mezi českoslovakismem a nacionalismem, které přispěly k příčinám druhé světové války, a srovnává historický jazykový zákon v Československu s moderním zákonem o ukrajinském jazyce z roku 2019, poukazujíc na potlačování práv etnických menšin v obou případech a varuje před opakováním těchto chyb ve světové politice. #nacionalismus #Československo #menšiny

František Kaberle vzpomíná na slavný světový šampionát v Katovicích, kde československý hokejový národ získal zlato s nejlepšími výkony a podporou fanoušků, přičemž tento triumf pro něj a další kladeňáky představoval premiérové medaile, které si užili i s pomocí místních rivalů, zatímco atmosféra turnaje byla umocněna přístupem trenérů a zvláštními prémie od tehdejší generality. #Hokej #Československo #MistrovstvíSveta #dobrezpravy

Příběh československých nádraží ilustruje historickou proměnu společnosti a železniční dopravy, kdy nádraží nejen sloužila k oznámení vzniku samostatného Československa, ale i k rozvoji husté železniční sítě, správě a úpravám veřejných prostor a technického vybavení, reflektující měnící se potřeby cestujících a rozvoj železniční správy od rakousko-uherské éry po období po první světové válce. #Československo #Železnice #Historie

Kdyby se Češi chovali jak Němci za války, tak by Němce jen nevyhnali z Československa, ale rovnou je vyhladili tak jak Němci chtěli vyhladit Čechy. https://t.co/JwS8UT3uIL #historie #Československo #válka

3. dubna 1981 se v obci Břuchotín u Olomouce stal hrůzný zločin, kdy devatenáctiletý zběh ze sovětské okupační armády ubil kladivem matku a její dvě malé děti, což vedlo k jejich tragickému úmrtí, přičemž česká justice neměla možnost pachatele soudit a ruský soud ho později odsoudil k trestu smrti. #historie #zločin #Československo

Andrej Babiš a Robert Fico obnovili spolupráci mezi Českou a Slovenskou republikou v době, kdy se prohlubují jejich kontroverzní vztahy s Kremlem a kdy obě vlády společně blokují protiruské sankce, což ohrožuje jejich pověst v rámci Evropské unie a NATO. #ČeskoSlovensko #MezinárodníVztahy #Politika

Portál Aktuality.sk obvinil českého premiéra Andreje Babiše z zrady českých zájmů jednáním se slovenským premiérem Robertem Ficem, což považuje za legitimaci Fica a jeho pro-ruských postojů v době, kdy se situace na Ukrajině vyostřuje, a upozornil na to, že Babiš nezískal žádné výhody pro české občany. #politika #zahraničnípolitika #ČeskoSlovensko

Babiš a Fico, dva hornouherští zbojníci, podepsali spolupráci v zahraniční politice. V překladu to znamená významné oslabení pozice ČR v západních strukturách a ohrožení naší bezpečnosti. Usilují o nový normalizační model husákovského Česko- Slovenska. #politika #bezpečnost #Československo

Česká Národní obec fašistická, založená před 100 lety v hospodě u Pinkasů, byla nejvýraznější reprezentant českého fašismu, která vznikla v období politické a ekonomické stability Československa a kritizovala demokratické instituce s cílem zásadně změnit politický systém země. #fašismus #Československo #historie

Kniha se podrobně zabývá atentátem na Reinharda Heydricha a následnými událostmi, které včetně jeho smrti po zranění způsobeném granátem, ukazují na náhodný charakter úspěchu útoku a drakonické odvetné reakce nacistů, jež vyvolala strach a traumatizaci českého obyvatelstva. #historie #nacismus #Československo

Článek na Neviditelném psu hodnotí nevyhnutelnost německé okupace Československa v roce 1939, přičemž zdůrazňuje chyby československých představitelů a brutální nátlak Hitlera na prezidenta Háchu během jeho ultimáta, které vedlo k souhlasu s okupací a minimálnímu odporu československé armády. #historie #Československo #nacismus

15. březen 1939 může být vnímán jako národní trauma, ale je čas se podívat na to, jaká byla skutečná geopolitická realita. Československo čelilo mnohem větším problémům, než jen slabosti politických elit. Je důležité se zamyslet nad historií bez moralizování. #historie #Československo

15. březen 1939 je v české kolektivní paměti vnímán jako národní trauma spojené s národním selháním, avšak realistická analýza naznačuje, že projekt Československa byl od samého počátku strategicky neudržitelný díky slabé podpoře spojenců a vnitřním rozporům, což vedlo k jeho nevyhnutelnému pádu. Místo moralizování by se mělo na tuto událost pohlížet jako na výsledek složité geopolitické situace, která neměla dobrá řešení. #Československo #historie #geopolitika

V nové epizodě podcastu šéfredaktor Respektu Erik Tabery hodnotí rozdílné reakce Česka a Slovenska na nedávné útoky USA a Izraele na Írán, přičemž český prezident Petr Pavel přistupuje k situaci opatrně a podporuje kritiku Íránu, zatímco slovenská vláda jednotně odsoudila útoky jako porušení mezinárodního práva. V podcastu se dále diskutuje, jak tyto postoje odrážejí historické vztahy a jak se obě země orientují vůči EU. #ZahraničníPolitika #ČeskoSlovensko #MezinárodníVztahy

V reakci na nedávné útoky USA a Izraele na Írán se český prezident Petr Pavel vyjádřil k nebezpečí Íránu, zatímco reakce českých politických stran se liší, přičemž hnutí ANO a Motoristé přistupují k situaci vstřícně, na rozdíl od SPD, která útoky odmítá, což kontrastuje se jednotným stanoviskem slovenské vlády, která útoky odsoudila. Diskuze se rovněž zaměřuje na vývoj spojenectví Česka a Slovenska s USA a Izraelem a jejich schopnost řídit se postojem EU. #zahraničnípolitika #Československo #mezinárodnívztahy

#zahraničnípolitika #ČeskoSlovensko #jadernýprogram

Komunisti jí říkali „pyskatá kráska“. K smrti ji nenáviděli. Představovala totiž všechno, co oni nebyli a co se snažili zničit: noblesu, vzdělání a naprostou, nezlomnou vnitřní svobodu. Dagmar Šimková strávila v pekle komunistických kriminálů 14 let. Nezlomili ji. Tohle je její příběh. 👇 Narodila se v květnu 1929 do rodiny píseckého bankéře. Její dětství jako z pohádky tvrdě utnul únor 1948. Většina lidí tehdy sklopila hlavu a snažila se přežít. Dagmar ale ne. S partou kamarádů tiskla a po nocích roznášela letáky, které si dělaly drsnou legraci z Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. Když pak navíc u sebe doma schovala dva kluky, kteří zběhli z vojny a snažili se dostat přes hranice na Západ, spadla klec. V roce 1952 si pro ni přišla Státní bezpečnost. Odplata režimu za tuhle mladickou revoltu byla absolutní a zničující. Třiadvacetiletá Dagmar dostala 15 let natvrdo. Její matka Marta vyfasovala 11 let – v podstatě jen za to, že o dceřiných aktivitách věděla a neudala ji. Rodinnou vilu v Písku a veškerý majetek stát obratem ukradl. Rodina třídního nepřítele měla být vymazána. Následovalo peklo, které si dnes málokdo umí představit. Dagmar prošla těmi nejhoršími ženskými lágry. V jihoslovenských Želiezovcích, kterým se tehdy přezdívalo „slovenská Sibiř“, dřela na polích při melioracích, po kolena v ledové vodě a bahně. Bachařky – často primitivní a agresivní ženy – si na inteligentní a krásné dívce s gustem léčily mindráky. Ponižovaly ji, zakazovaly jí číst i psát, posílaly ji do korekce. Ona ale zvolila nečekanou zbraň: estetiku a hrdost. I v těch nejnuznějších podmínkách se snažila udržet si lidskou důstojnost a ženskost. Upravovala si vězeňský mundúr, chodila vzpřímeně. Odmítala se před totalitní šedí hrbit. Jeden z nejkrutějších momentů přišel v roce 1955 v pardubické věznici. Tam na chodbě náhodou potkala svou matku, se kterou se neviděla tři roky. Byla strádáním tak zubožená, že ji Dagmar zprvu vůbec nepoznala. Matku nakonec propustili na amnestii v roce 1960 a ta pak zvenčí zoufale bojovala za svou dceru. Dagmar si ale musela odsedět celých 14 let. Vyšla až v roce 1966, ve svých 37 letech. Své nejlepší roky nechala za mřížemi. Ani to ji ale neumlčelo. Během pražského jara 1968 pomáhala v Písku zakládat sdružení politických vězňů K 231. Její dům se stal centrem svobodného myšlení. Když pak v srpnu přijely ruské tanky, měla jasno. Věděla, že jako „nepolepšitelná“ by šla sedět znovu. Se starou matkou se jim podařilo v zářijovém chaosu doslova na poslední chvíli utéct přes Vídeň až do australského Perthu. Začít znovu na druhém konci světa, bez majetku a s obrovským traumatem? Dagmar to zvládla neskutečně. Oporou jim byla její sestra Marta, která již v Austrálii mnoho let žila. V Austrálii vystudovala dvě vysoké školy (dějiny umění a sociální práci). Dělala terapeutku ve věznici, protože komu jinému by vězni věřili víc než jí. A protože byla neuvěřitelně činorodá, občas si přivydělávala jako modelka, a dokonce dělala filmovou kaskadérku. A hlavně: napsala knihu Byly jsme tam taky. Není to jen vzpomínkový deníček. Je to syrová, tvrdá a literárně naprosto brilantní zpráva o tom, jak totalita ničí lidské duše. To, jak přesně dokázala Dagmar Šimková podstatu komunistického lágru rozebrat, ukazuje následující citát. Neztěžuje si v něm jen na hlad nebo zimu, ale přináší mrazivou analýzu samotného zla: „Byly jsme postaveny tváří v tvář něčemu novému, dosud neznámému. Bylo to promyšlené, vědecké spiknutí proti tomu, co člověka odlišuje od ostatních tvorů. Nešlo totiž ani tolik o náš fyzický zmar jako o rozšlapání mozku člověka, jeho mysli, přes kterou se tunovým cvalem slonů řítila lež, teror a propaganda. Šlo o to, vyrvat z hrudi člověka srdce, přinutit jeho duši k otrocké prostraci a zdupat ji a pošlapat jako rohož u dveří. Zničit vědomí lidského JÁ, aby přestalo existovat. Když člověk ztratí vědomí sebe, jeho tělo není nebezpečné.“ Dagmar Šimková zemřela v Austrálii v klidu a míru 24. února 1995. Domů se už nikdy natrvalo nevrátila, i když se pádu režimu dožila. Totalita ji připravila o domov, o majetek i o mládí. Svou vnitřní svobodu a vědomí vlastního „JÁ“ si ale vzít nikdy nenechala. #DagmarSimkova #Historie #Komunismus #PametNaroda #ProtikomunistickyOdboj #Hrdinove #BylyJsmeTamTaky #Československo -

Dnes si připomínáme 25. únor 1948, den, kdy komunisté převzali moc v Československu a zahájili dlouhá období čistky a perzekuce. Ostrava byla jedním z epicenter událostí. Nezapomínejme na tuto temnou kapitolu našich dějin. #historie #Ceskoslovensko

#Televize #Historie #Československo