Na jihu Moravy omylem kvete mnoho rostlinných druhů, což je důsledkem extrémního sucha z minulého léta, a přestože to vypadá krásně, může to být pro některé rostliny nebezpečné a vést k jejich uhynutí. #příroda#kvetení#Jihomoravsko
Okolo roku 2000 se objevila v Severní Americe, v roce 2004 v Evropě a v roce 2018 v Česku,„Okolo roku 2000 se objevila v Severní Americe, v roce 2004 v Evropě a v roce 2018 v Česku,“ popisuje Ondřej Balvín z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. #invaznídruh#příroda#škůdci
22
0
Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje
@aktualne.cz · 19.10.2026
Kněžice mramorovaná, invazní ploštice původem z Asie, se v Česku na podzim šíří do domů, kde hledá úkryt pro přezimování, a odborníci doporučují ji usmrtit, namísto vyhazování ven. #invaznídruh#příroda#škůdci
Mnozí víte, že jsem 3 dny výletovala po Západních Čechách a poprvé po 5 měsících opustila #šedinku.
Škoda, že jste včera večer neviděli to přivítání 😇.
A dnes se ode mě nehne ani na krok 🥰 https://t.co/hZ8RX0Jem9#ZápadníČechy#výlet#příroda
26
0
Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje
@aktualne.cz · 16.10.2026
Fotografie italského fotografa Federica Veronesiho, zachycující slonici nesoucí mrtvé mládě, vyhrála 62. ročník soutěže Wildlife Photographer of the Year a tím zanechala silný dojem o zvířecím zármutku a emocích zvířat. #WildlifePhotographer#Příroda#Fotografie
V britské zoo zabil tygr mladíka, který k němu vlezl do výběhu. Úřady žádaly, aby se videa z jeho smrti z úcty k zemřelému nesířila. Trump navzdory tomu video sdílel (s textem "Nezahrávejte si s přírodou!"🤦♂️) a pak zveřejnil tuto IA upravenou verzi. To už ani nejde komentovat. #zoo#tygr#příroda#GB
30
0
Novinky
@novinky.cz · 10.10.2026
Jaroslav Sluka, aktivní sedmdesátník a kandidát na starostu Ralska, se snaží prostřednictvím voleb ovlivnit ochranu přírody v oblasti stižené výstavbou solárních elektráren a jinými projekty, které podle něj ohrožují místní ekosystémy. #Ralsko#příroda#solárníenergie
V deseti máš tvář, jakou ti dala příroda. Ve třiceti, jakou ti dal život. A v šedesáti máš tvář, jakou sis udělal sám.“
Německé pořekadlo.
A ho doplním.
A pak je ještě zvláštní kategorie.
@AndrejBabis. #citáty#život#příroda
108
7
Bru(n)tální elektrikář
@AcaNerd73 · 29.9.2026
Protože rozumím řeči ptáků, už nějakou dobu ze stromu za oknem slyším:
„No hlavně že si nás ten magor celou zimu natáčel u jídla. Ale že by nám teď něco nasypal, to ho nenapadne…“
Tak jo. Oživím kameru. 📹🐦
A zítra začínáme! 😄 https://t.co/n78aoInFil#ptáci#příroda#kamery
111
0
Radiožurnál
@radiozurnal.rozhlas.cz · 28.9.2026
Letečtí záchranáři Jiří Buček a Samuel Posluch popisují své zkušenosti s hašením lesních požárů ve Francii, kde se při jednom z největších požárů vytvořily podmínky pro vznik ohňové bouře, což značně komplikovalo jejich zásah. #požáry#leteckázáchrana#příroda
Vidíte to?!
Jasně, čtyři jízdní pruhy a příčné parkování pryč, podivné keře uprostřed taky, přibývají stromy, konečně to začíná připomínat náměstí... Ale myslíme tam, po levé straně.
Ano. Kolej směrem nahoru je poprvé od roku 1980 zase celistvá. Druhá téměř. Už se to blíží. ❤️ https://t.co/sX78r1h8XZ#město#proměna#příroda
107
2
Poslední skaut™
@Posledniskaut · 21.9.2026
Mohl jsem sem dát Janu Mračkovou Vildumetzovou s košíkem plným hub, ale myslím, že všemožné hrůzy se na nás valí každý den ze všech stran, tak proč to ještě stupňovat. #hry#mykolog#příroda
Zajel jsem k památnému dubu, jestli už není čas na poslední seč. Ale nepůjdu do toho, louka je drobná, rozkvetlá a zažívá druhé jaro. Kolem lány, strniště, řepka, nic, kde by hmyz našel potravu. Tak jim louku nechám a přijedu později. #FarmářJežek k službám. https://t.co/6KMumpK0ef#příroda#jdemeven#zemědělství
113
1
Adam Zábranský 🇪🇺 🇨🇿
@adamzabransky · 16.9.2026
PRVNÍ KROK PRO VZNIK PARKU SOUTOK🌳
Nový park je vždycky dobrá zpráva! Na jihu Prahy, u soutoku Berounky a Vltavy, jsme vykoupili rozsáhlé pozemky o ploše 136 tisíc metrů čtverečních.
Je to první krok k vytvoření jednoho z největších evropských příměstských parků. Měl by https://t.co/8a9xR5OsyR#park#Praha#příroda#CZ
Vodopád Iguazú aktuálně zažívá rekordní průtok vody 8,33 milionu litrů za sekundu, který je pětkrát vyšší než průměr, v důsledku extrémních dešťů a zesilujícího jevu El Niño. #vodopádyIguazú#ElNiño#příroda
Mám takovou superschopnost: jsem schopná zabloudit i na tý nejjednodušší trase. Občas jdu opačným směrem, umím jít i podle mapy v mobilu, kterej mám vzhůru nohama, a když se dostanu do tempa, začnou se mi v hlavě objevovat příběhy a zapomínám koukat, kudy jdu.
Dnes mě čekal poslední přechod hor a to natěžko; teda mám tu batoh max 9 kilo, ale na ty mý záda to je až až a nechceš jít víc než těch 17 km, akorát že jdeš. Poprvý jsem sešla z cesty hned na začátku: prostě jsem minula odbočku a rázovala si to po široký cestě. Zjistila jsem to asi po kilometru, ale podle mapy se měly obě cesty spojit, tak jsem to neřešila. Jako spojily by se: kdyby se tam najednou neobjevil železnej plot, kterej nešlo přelízt. Ale vedle tekl z kopce potok a u něj náznak cestičky: to půjde. Jakoby šlo, jen mě trochu rozhodily náhle se objevivší krávy, který šly potokem přímo proti mně. Takhle: já se krav nebojím, ale jednak koukaly dost výhružně a jednak, jak blbě vidím, jsem si nebyla jistá, že maj všechny vemeno. Taky že neměly, zblízka bylo zřejmý, že to jedno není dojnice, nicméně podle velikosti jsem usoudila, že je to vůl a v klidu ho obešla. Chvíli jsem se prodírala popadanejma stromama a klaplo to! Byla jsem zpět na trase, což mi ovšem vydrželo pouhej kilometr; směr jsem držela, ale zas o dvě vrstevnice vejš. To už umím, dolu to šlo BUKOVÝM! lesem snadno a tam jsem se rozhodla, že už budu fakt dávat pozor. Jenže jsem začala myslet na práci a na to, jak sehnat peníze, abych si mohla dělat už je to, co chci, a ne to, co musím, cesta vedla z kopce, tak jsem do toho šlápla… long story short: šla jsem úplně opačným směrem někam k silnici v údolí. Tohle už trochu bolelo, musela jsem ten kopec vyšlapat zpátky a nebylo to kousek. Nezbylo nic jinýho, než jit s mobilem v ruce a každou chvíli kontrolovat, jestli jsem na trase, bylo to otravný, ale až na jeden zádrhel, za kterej mohla GPS, která se v sedle zasekla a já tam pobíhala jak Forest Gump po lese, než jsem zjistila, kde jsem a kam jdu, to už pokračovalo bez problémů. Pokud teda nepočítám závěrečnej sestup do vesnice o vejškovej kilák níž: odhadem tak pět kilometrů vedla cesta takovým tím volně napadaným kamením a štěrkem: klouzalo to jak kdybych šla po slupkách od banánů, asi tak desetkrát jsem uklouzla tak, že jsem skončila na zadku, naštěstí jsem s tím počítala, umím padat a dost to odpružil batoh. Za každou zatáčkou jsem doufala, že už tam bude konečně normální terén a za každou zatáčkou znovu a znovu zažívala zoufalost, protože ty šutry byly never ending story. Nakonec jsem to po dvou nekonečnejch hodinách doklouzala dolů živá a zdravá, bohužel totéž nemůžu říct o těch milovanejch barefootech. Btw batoh bylo vlastně to poslední, co mi dnes vadilo. Zajímavý na tom všem je, že ty nohy, co mě už měsíc brněly a cestou s batohem na nádraží před odletem se to zhoršilo tak, že jsem zvažovala to odpískat, přestaly brnět hned v Tiraně na letišti. S tím dejchanim to trvalo dýl, první tři dny jsem furt nemohla pořádně dodechnout, dnes jsem si na to ani nevzpomněla. Jen je teda na hovno, že zejtra letím domů. Takže jestli jste to dočetli až sem, tak na mě valte důvody, proč se vracet. Kočku a dceru ani nezkoušejte: kočka je happy u spolubydly a dcera u svýho chlapce. #cestování#příroda#dobrodružství