U nás doma jsme si osvojili tradici velikonočního zajíčka, který schovává vajíčka a sladkosti po domě nebo zahradě a děti je pak hledají. Přijde mi to milejší než pomlázka.

Je mi lehce přes čtyřicet a od dětství miluji Velikonoce, protože jsem chodila koledovat také. S kamarádkami. Nikdo nikoho nešlehal, jen jsme mávali pomlázkami a říkali koledy.

U nás na chalupě se na koledu chodí každý rok. Většinou se ale účastní hlavně děti, které chodí od domu k domu ve skupinkách.

U nás ani v našem okolí se tohle nijak zvlášť nepěstovalo, zažila jsem to osobně jen párkrát za život, a to opravdu jen symbolicky. Nijak mi to nevadilo ani mě to neobtěžovalo.

Chodili jsme od chalupy k chalupě, i do sousedních vesnic za spolužačkami. Byla sranda, veselo a holky se těšily.

Vždyť je to hezké. Od rána jsem se těšila, až přijde parta koledníků. Připravená vajíčka, pro velké lahvinku, pro malé sladkost.

Pamatuju si, že ještě na druhém stupni jsem koledu hodně prožíval. Upletl jsem si velkou pomlázku a těšil se na to.

Jako dítě jsem Velikonoce nenáviděla. Můj otec vždycky chodil na koledu s kamarády z naší čtvrti, bylo jich tak deset. K nám přicházeli už dost opilí, místo pomlázky používali jalovec a v opilosti neznali míru.

Když mi bylo třináct, zlískal mě jeden koledník bužírkou tak, že jsem měla po zadku a stehnech černé modřiny. Od té doby jsme pak s mámou odjížděly pryč z domu.

Propad provozu Telegramu v síti T2 je desetinásobný.

Iniciativa na omezování služeb pro obcházení cenzury osobně vychází od prezidenta Putina.

Proto, bych byl rád, aby takto nastolené trendy směřování a akceptace Národního parku Šumava pokračovaly.