💉 Blíží se doba, kdy když dostanete raka, tak si ráno skočíte k obvoďákovi pro 🐝 a bude zase dobře. Složené úročení bude mít ještě větší smysl… když tu budeme do 100+… $MRNA Každopádně vědcům tleskám 👏 #zdraví#věda#rakovina
105
1
Tomas Kapler #AI 🤖✨
@tkapler · 18.8.2026
Čtyři minuty. Trocha soli. A z obyčejného diamantového prášku se stane materiál, který svítí a dokáže „cítit“ své okolí. Český tým právě ukázal, že výroba kvantových medicínských senzorů budoucnosti nemusí trvat týdny a stát majlant.
Nanodiamanty jsou drobné krystalky diamantu, menší než virus. Když do jejich mřížky vložíte speciální defekt – dusíkovou vakanci (takzvané NV centrum) – začnou se chovat jako miniaturní světelné senzory. Po nasvícení září a jejich světlo se mění podle magnetického pole, teploty nebo elektrického náboje v jejich okolí. Dokážou měřit teplotu uvnitř živé buňky nebo detekovat jednotlivé molekuly. Až donedávna ale platilo, že kvalitní „svítící“ nanodiamanty se vyrábějí pomalu, draze a v množství menším než špetka.
Standardní postup vypadal takto: diamantový prášek se dva týdny ozařoval v urychlovači částic a pak se dlouho žíhal při vysoké teplotě. Výsledek? Méně než gram použitelného materiálu. Mezinárodní tým vedený Petrem Cíglerem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (@IOCBPrague) však dosavadní postupy zásadně změnil. Metoda PTQ (Pressure and Temperature Qubits) trvá pouhé čtyři minuty. Diamantový prášek se smíchá s obyčejnou kuchyňskou solí a vloží do průmyslového lisu. Ten vytvoří tlak a teplotu podobné podmínkám hluboko v zemském plášti. Sůl se roztaví, obalí částice jako ochranný plášť a zabrání jejich spékání. Po ochlazení se jednoduše smyje vodou a zůstane čistý, fluoreskující prášek.
„Dokázali jsme přípravu kvantových center více než tisíckrát zrychlit. Teď místo gramů vyrábíme kilogramy,“ říká první autor studie Michal Gulka. Jeden lis za týden vyrobí tolik materiálu, kolik by klasickou metodou vznikalo přes čtyřicet let. A co víc – nové nanodiamanty mají lepší vlastnosti: stabilnější světlo, delší „paměť“ a vyšší citlivost.
Proč je to důležité? Kvalitní kvantové senzory se totiž teprve teď mohou stát cenově i prakticky dostupnými pro laboratoře i komerční firmy. Americká společnost MegaDiamond, která se na vývoji podílela, už plánuje průmyslovou výrobu. Aplikace zahrnují precizní lékařskou diagnostiku, mapování teploty a magnetických polí uvnitř buněk či detekci jednotlivých molekul. Jednou možná vzniknou i senzory, které pomohou dříve odhalit nemoci nebo sledovat procesy, jež dnes nevidíme.
Český tým z ÚOCHB tak učinil významný krok vpřed. Nepředložil jen další vědeckou publikaci, ale vytvořil metodu, která z laboratorní rarity dělá materiál pro velkosériovou výrobu. A to je přesně ten typ úspěchu, na který můžeme být pyšní.
P. S.: Každý den sem dávám alespoň jeden pozitivní příběh z české a světové vědy. Pomozte je šířit – dejte lajk, komentář, sdílení, bookmark a hlavně mě sledujte, ať vám další neutečou. Co si myslíte, jak se rozšíří takové dostupné nanosenzory v běžné medicíně? #Nanotechnologie#KvantovéSenzory#Věda
103
16
Karel Janeček
@janecek252 · 18.8.2026
Věda bez možnosti pochybovat není věda. Je to dogma. Špatný nebo nepravdivý názor má být vyvrácen důkazy. Ani nepravdivý názor však nesmí být umlčen mocí.
Lidi, kteří svou autoritou ničili životy ostatních, musí být připraveni odpovídat za svá rozhodnutí. Máme nejen právo, ale #věda#svoboda#pravda#Nocountrycodesarementionedinthetweet.
0
0
Angelika Bazalová - emko
@GeGvendy · 18.8.2026
Přátelé, tak TOHLE je pecka.
Kotlár to konečně vzal za správný konec. Vzal tu analýzu Slovenské akademie věd, která měla uklidnit slovenskou veřejnost, že ve vzorcích žádná cizí DNA není, a dal tu analýzu vyhodnotit snad jediným třem lidem na světě, kteří tomu fakt rozumí.
A tohle už fakt nepůjde okecat. Tohle je game changer. Jmenují se Kevin McKernan, David J. Speicher a Jessica Rose. Přičemž McKernan je TEN, který to znečištění ve vakcínách před dvěma lety objevil a reportoval to i FDA. Já o tom podrobně mluvím ve svém podcastu zde: https://t.co/JWvUdAhsP5
A tihle tři vědci našli v postupu SAV celou řadu naprosto zásadních chyb a zdůvodnili, proč její výsledky nelze vůbec brát vážně. Je to průšvih jako mraky.
Ale od začátku: Je jedna důležitá věc, kterou musíte vědět. Důvod, proč je tak složité jednoznačně říct, kolik cizí DNA ve vakcínách bylo - té DNA, která tam vůbec neměla být - je ten, že existuje několik způsobů, jak to měřit. A některé metody to množství podhodnocují a jiné nadhodnocují. SAV použila tři metody, jak ty zbytky najít. Až potud v pořádku. Ďábel tkví v detailu.
V podstatě jde o to, jak dlouhé řetězce hledáte. Ty úplně malinkaté, řekněme desítky párů bází, jsou z hlediska integrace do genomu vcelku neškodné, protože jsou tak krátké, že nenesou žádnou informaci.
Pak jsou ty prostřední. Fragment 150- 500 bp se integruje nejefektivněji. Je dost malý na to, aby proklouzl do jádra, a dost velký na to, aby ho opravný mechanismus chytil. A tam už pak takový kousek okolo 500 bp může udělat pořádnou neplechu, protože když k tomu ještě obsahuje tzv. promotor a enhancer SV40, a to celé se integruje se do genomu, tak to pak začne spouštět to, co je v genomu ZA ním - třeba onkogen. To je třeba klasický mechanismus vzniku lymfomů.
No a pak ty velké: Fragment >5000 bp se integruje hůř, ale když už se integruje, je to průšvih, protože nese celý funkční program. Kdyby tam k tomu byl i ten promotor, tak by to znamenalo, že máte do DNA zabudovaný recept na výrobu spike proteinu a vaše buňka by do smrti vyráběla spike. Naštěstí rovnou uklidnuju, že tahle varianta, že se ten dlouhý řetězec celý zabuduje do genomu, je fakt hodně málo pravděpodobná a nevím o tom, že se to někde potvrdilo v nějakém in vivo modelu.
Ale - ty kratší kousky jsou pravděpodobnější a na problém zadělat umí.
A to se pořád vubec nebavíme o situaci, kdy ty kousky ani neproniknou do jádra bunky, ale jen si tak plavou v cytoplazmě. I to je pruser, I 150 bp fragment může spustit cGAS-STING zánět, což není jen tak obyčejný zánět, jako když zmáčknete zvonek, abyste zavolali na sestru, že je vám blbě. To je red alert, kdy držíte zvonek a řvete na celé kolo pomoc, takže pro vás letí helikoptréra až z Mnichova a vy stejně ten zvonek pořád držíte. To se děje ve vašem těle, když máte v bunce tenhle poplach. Zkrátka: Imunitní systém je v totalní panice ani k žádné integraci nemuselo dojít.
A teď k tomu, k čemu došlo: SAV ujistila veřejnost, že těch kousků je ve vakcínách málo a ještě to jsou ty úplně nejkratší. Jenomže McKernan říká - bacha, takhle ne.
Oni si třeba vzorky předtím zahřáli na 95 °C, aby se uvolnily nukleové kyseliny z lipidové kapsle, ale tím si ty kousky sami rozbili. Tak to by jako nešlo, že jo. To je pak jasné, že tam žádný dlouhý nenajdou.
A pak to počítání kousků. To je taky věda. Představte si mrkev rozsekanou na 45 kousků v polévce. A vy ji musíte hledat jen podle špičky, protože jen podle špičky tu mrkev poznáte. Vytáhnete z polévky 45 špiček, jenomže když je zvážíte tak nesmíte zapomenout, že jste zvážili jen ty špičky. A přesně takhle oni to tam převedli na hmotnost :-D
A pak hledáte ten nejdůležitější kousek - tedy spike. SAV hledala spike dlouhým primerem 233 bp, který se do fragmentu 150 bp fyzicky nevejde. Systematicky ho tak neviděla.
Další věc: při výrobě vznikají tzv. hybridy RNA:DNA - dvouvlákno, kde jedno vlákno je RNA vakcíny a druhé je zbytková DNA. Je to slepené dohromady a drží to jak luteránská víra. Tyhle hybridy jsou přitom odolné vůči enzymům DNázám, které je PRÝ měly rozsekat, hned v továrně na ty malé kousíčky. Ovšem tohle se tenkrát v továrně nestalo. Nerozsekali je, protože ten slepenec tomu bránil. A oni to nevěděli. A tyhle nebezečné hybridy SAV vůbec neměřila.
Takhle bych mohla pokračovat, chyb je tam jak máku. Z jejich měření nevyplývá VŮBEC NIC. Je to prostě špatně.
Já gratuluji Kotlárovi, že do toho říznul. Doufám, že tuhle linku už udrží, protože tohle je věda, a ne řeči o zmutované kukuřici.
Ještě chci na závěr říct, že celá ta debata je vlastně docela zvrácená, protože akademici se pořád odkazují na nějaký LIMIT. A řeší, jestli je toho bordelu pod nebo nad limit.
Jenomže používají jako limitní množství číslo, o kterém nelze říct vůbec nic. A to zejména proto, že to množství, které používají jako bezpečnou hladinu, se týká tzv. "nahé" DNA.
Řeknu to hloupě - kdyby vám někdo do těla vstříknul prostě ten řetězec písmenek, rozsekaný, fragmentovaný na kousky. Takže limit pro NAHOU DNA je 10 ng na jednu dávku, což stanovila WHO a FDA už v 80. letech. Fajn.
Jenomže tenhle limit neříká vůbec nic o DNA z těchto moderních covidových vakcín. Tam je to totiž udělané tak, že ta DNA je zabalená do lipidového obalu. Představte si to jako olejovou kapsli. A v téhle kapsli vám ta DNA proklouzne do buňky násobně snadněji. Ta kapsle je klíč. Takže stačí mnohonásobně nižší množství, aby to bylo nebezpečné. A navíc je to slepené do toho hybridu. To je prostě něco úplně jiného než nahá DNA.
Chápete bizarnost celé debaty? Hádají se, jestli to splňuje limit, který byl přitom stanovený na něco, co mělo uplně jiné vlastnosti.
I na to poukazuje McKernan a spol.
Přátelé, vakcíny se vyráběly v plazmidech bakterie Escherichia coli. To je prostě fakt. Zbytky těch plazmidů ve vakcínách zůstaly. V některých šaržích více, v jiných méně.
To je prostě fakt a kdo tvrdí něco jiného, je tmář.
Slováci mají Kotlára, který po tom jde a konečně jde správným směrem. My máme @AndrejBabis , který nám do funkce instaloval Vojtěcha a @JTejc , co Pekové sebral razítko.
Nějak si to přeberte.
Já myslím, že byste měli dát dokupy petici, a začít řvát, že chceme vlastní měření. To je moje rada. https://t.co/fxNPKBYSOz#věda#vakcíny#Slovensko
107
34
Walter Kraft
@walterkraft6 · 18.8.2026
Podle studií publikovaných v prestižním vědeckém časopise Nature byla v době ledové průměrná teplota na Zemi nižší o 6 °C než je dnes. Například podle pana Vlčka z hnutí STAN to je ale nesmysl, protože v době ledové ještě nebyly teploměry. #klima#věda#historie
110
8
Seznam Zprávy
@seznamzpravy.cz · 18.8.2026
Ministerstvo školství rozdělilo téměř 10 miliard korun na institucionální podporu vědy pro české vysoké školy na období 2026–2030, avšak rozdíly v podpoře na základě kvality vědeckého hodnocení jsou minimální, což zpochybňuje efektivitu této podpory pro zajištění kvalitního výzkumu. #institucionalnipodpora#vysokeskoly#vedavyzkum
Dovolím si dodat, že Peková byla úplně prvním českým vědcem, který veřejně prohlásil, že covid je umělého původu.
Řekla to v březnu 2020 u Výborné na Radiožurnálu.
Od té doby ji začali systematicky umlčovat a tehdejší covidisté ji prostě zničili.
Až dospěla do stádia, kdy kompletně přestala věřit lidem.
Ti samí bývalí covidisté ji dnes zesměšňují. Přitom oni skočili na lež WHO a Fauciho, že možnost umělého původu je vyloučena a smáli se všem, kteří to tvrdili.
Až se nakonec ukázalo, že umělý původ a únik z laboratoře byl nejpravděpodobnější příčinou pandemie.
Nic víc k tomu psát nebudu. Je to jen taková malá připomínka globálního totalitního režimu, který jsme téměř po celém světě nechali naše vlády zavést mezi lety 2020 a 2022.
Ve všem s těmi vládami spolupracovala úplně všechna velká média jako jeden muž. Všichni v tu dobu náhle věřili Čínské komunistické straně úplně vše.
Na druhou stranu, toto lidé a média ničili život každého vědce, který jakkoliv oponoval, i přes to, že byl evidentně zkušenější v oblasti. Například profesor Beran by taky mohl vyprávět.
Tak co? Už jste zapomněli a zase věříte médiím? Dejte vědět do komentářů! #Covid19#Věda#Dezinformace
Hana Dvořáková, vědkyně z týmu profesora Holého, vzpomíná na svůj životní obrat, kdy jí po objevu léků na HIV začaly přicházet obrovské částky peněz, které se rozhodla vrátit zpět vědě prostřednictvím Nadace Experientia, aby podpořila další generaci mladých vědců. #HIV#věda#filantropie#dobrezpravy
V Chorvatsku se hasiči snaží zvládnout rozsáhlý požár u letoviska Omiš, zatímco ve Francii ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let a v suchém počasí se zvyšuje aktivita vos. #Požár#SociálníSítě#Věda
@H_Langsadlova Vědecká fakta je třeba zpochybňovat nebo zesměšňovat každý den. Tím se věda liší od náboženství. Je to samotná definice vědy. Není překvapivé, že u ministryně pro vědu z TOPky je věda trhací papír na oltáři ideologie. #věda#politika#ideologie
110
1
Kaiser 🇨🇿🇺🇸🦅
@Kaiser_Willy04 · 13.8.2026
Víte, co bylo taky kdysi považováno za “vědecký fakt”? Třeba že je Země placatá. Nebo že Země je střed vesmíru a všechno obíhá kolem ní. Věda zpochybňování faktu potřebuje, bez toho se nemůže dál posouvat.
Pro rejpaly, nezpochybňuju existenci klimatické změny, ale to co napsala paní exministryně (ano tahle osoba opravdu byla ministryně), je prostě hovadina. Takže vlastně TOP 09 standard. #věda#klimatickázměna#faktory
101
5
LU
Lukáš Valenta
@Lukas__Valenta · 12.8.2026
Koukáte na zatmění, pane předsedo @AndrejBabis? Planetu Slunce částečně pohltí černá díra a potom ji zase vyplivne. Je to velmi zajímavý přírodní úkaz, který by si neměl nechat ujít ani takový zloděj, jako jste vy. Děkuji. https://t.co/jvHvJO2qUs#Zatmění#Příroda#Věda
117
4
Kancelář prezidenta republiky
@hradmluvci · 12.8.2026
Prezident Petr Pavel a paní Eva Pavlová pořádají v úterý 18. srpna 2026 na zámku v Lánech setkání k tématu životního prostředí. Setkání se zúčastní vědci a vědkyně, zemědělci, představitelé firem a neziskových organizací, odborníci na environmentální vzdělávání a osvětu, experti i influenceři, kteří se tématu životního prostředí dlouhodobě věnují.
Cílem setkání je otevřená debata o současných výzvách souvisejících s životním prostředím, o různých pohledech na jejich řešení a o tom, jak o těchto tématech vést věcnou a srozumitelnou veřejnou diskusi. Diskutovat se bude také o významu vědeckého poznání, důvěře ve vědu a možnostech, jak vědecké poznatky srozumitelně přibližovat veřejnosti.
https://t.co/NlJaPSzGCC#ŽivotníProstředí#Věda#Diskuze
121
11
Novinky
@novinky.cz · 12.8.2026
Aerolinky plánují speciální vyhlídkový let během zatmění Slunce z madridského letiště, na kterém budou vědci pozorovat sluneční korónu, přičemž let bude vysílán živě na sociálních sítích. #ZatměníSlunce#Astronomie#Věda
V článku Zuzany Válkové autorka kritizuje wellness průmysl jako největšího nepřítele vědy a zdůrazňuje nezbytnost odborné komunikace ve společenských krizích, jako byla pandemie covidu-19, a volá po vytvoření multidisciplinárních týmů vědců, kteří by mohli efektivně informovat veřejnost a zmírňovat paniku. #věda#krizovákomunikace#covid19
Víte, že v roce 1900 a méně nebylo možné na obloze vidět Pluto, protože to bylo objeveno až v roce 1930 a teploty podnebí v éře dinosaurů byly fejk, protože Celsius v té době nežil?🤔🤷♀️🤣🤣🤣
Demence novinářů je nekonečná🤣🤣 https://t.co/WmYvIW3Wh9#historie#věda#humor
101
8
Lukáš Vlček 🇨🇿
@VlcekStarostove · 6.8.2026
Pojďme se spolu na text Bana Vávry z procenzurní neziskovky o tom, že v roce 1540 u nás neklesly teploty ani v zimě pod 30°, podívat z faktického hlediska:
⏳ 1540: "Teploty 11 měsíců neklesly pod 30 °C."
⏳ 1593: Galileo Galilei sestrojil tzv. termoskop. Ten reagoval na změny teploty (roztažností vzduchu/vody), ale neměl žádnou stupnici. Šlo spíše o fyzikální hračku než měřicí přístroj.
⏳ 1714: Fyzik Daniel Gabriel Fahrenheit zkonstruoval první spolehlivý teploměr a zavedl svou stupnici. Svět konečně dostal možnost teplotu reálně změřit a zapsat.
⏳ 1742: Švédský astronom Anders Celsius poprvé navrhuje Celsiovu stupnici.
A takhle to je u nich se vším. #historie#teplota#věda
106
13
Novinky
@novinky.cz · 6.8.2026
Byl zveřejněn dosud nejdetailnější pohled na povrch Slunce, který poskytl nejvýkonnější sluneční teleskop na světě, umístěný na havajské sopce Maui, a umožňuje vědcům lépe porozumět slunečním erupcím a jejich vlivům na vesmírné počasí. #slunecnitelescop#vesmirnepocasi#vedaskola
@idyotinstitute To je zajímavé, že naměřili 30 stupňů Celsia. Hlavně teda proto, že to naměřili 160 let před tím, než se Celsius vůbec narodil. #historie#věda#Celsius