Nová studie ukazuje, že metoda editace bází může být šetrnější alternativou k CRISPR-Cas9 při opravě DNA v lidských embryích, avšak technologii je třeba ještě zdokonalit a vyřešit otázky bezpečnosti před jejím klinickým využitím. #DNA #genetika #věda

V roce 2013 ji Pensylvánská univerzita vyprovodila bez rozloučení. Žádný večírek, jen strohé oznámení, že nedosahuje „akademických kvalit“. O deset let později sdílela Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Bez úpravy, kterou s Drewem Weissmanem v laboratoři objevila, by syntetická mRNA v těle spustila zánět a vakcíny proti covidu-19 by se nepodařilo nasadit včas. Vítejte v dalším díle mého každodenního seriálu #ZenyVeVede. V předchozích dílech jsem se věnoval vědkyním z minulého století a mohlo to tak působit, že už je pryč doba ústrků žen-vědkyň. Proto dnes sáhnu po současnoti. Katalin Karikóová (@kkariko) se narodila 17. ledna 1955 v maďarském městě Kisújszállás na Velké uherské nížině. Otec byl řezník a rodina žila v jedné místnosti vytápěné pilinami, bez tekoucí vody. V dětství se do té doby s žádnou vědkyní nesetkala, přesto se jí chtěla stát. Už ve třinácti letech jela sama přes celou zemi na letní přírodovědný tábor. Na univerzitě v Szegedu (Segedínu) vystudovala biochemii a v roce 1982 obhájila doktorát. Již tam začala pracovat s ribonukleovou kyselinou. Když laboratoři v roce 1985 došly peníze, dostala nabídku stáže na Temple University ve Filadelfii. Z komunistického Maďarska tehdy směla rodina vyvézt jen sto dolarů. S manželem, inženýrem Bélou Franciou, proto prodali auto na černém trhu a výtěžek – zhruba tisíc dolarů – zašili do plyšového medvěda dvouleté dcery Susan. (Ta mimochodem později vyhrála dvě zlaté olympijské medaile ve veslování v barvách Spojených států.) Ve Spojených státech se Karikóová pohybovala spíše na okraji akademického světa. Po působení na Temple University a krátkém pobytu v Bethesdě nastoupila v roce 1989 na lékařskou fakultu Pensylvánské univerzity (@PennMedicine) na pozici výzkumné asistentky. Šlo o nižší pozici bez nároku na definitivu (tenure), která byla závislá na grantech – a ty ona neměla. Pracovala mezi kardiology a jejím cílem bylo, aby buňky podle návodu z laboratorně vyrobené mRNA samy produkovaly léčivé bílkoviny. Messenger RNA (mRNA) je krátký přepis z DNA. Buňka podle něj složí bílkovinu a zprávu zahodí. Umělá mRNA se ale imunitnímu systému jevila jako virová infekce. Buňky umíraly a grantové komise žádosti zamítaly s tím, že nápad nemá budoucnost. V roce 1995 přišlo hned několik ran naráz. Manžel uvízl kvůli vízům v Maďarsku, jí samotné diagnostikovali nádor. Univerzita jí po pěti letech na pozici oznámila, že ji nepovýší. Mohla odejít, nebo přijmout degradaci. Zůstala. Šéf její laboratoře Elliot Barnathan brzy odešel a Karikóová se díky svému bývalému studentovi Davidu Langerovi přesunula na neurochirurgii. Stále neměla vlastní grant ani stálé místo. V roce 1997 potkala u kopírky imunologa Drewa Weissmana, který hledal vakcínu proti HIV. Ona pro změnu uměla vyrábět mRNA. Společně začali zkoumat, proč syntetická zpráva v těle bije na poplach, zatímco vlastní lidská mRNA nikoliv. Klíč ležel v transferové RNA, která obsahuje přirozeně upravené stavební kameny, mimo jiné pseudouridin. Když v laboratorní mRNA nahradili uridin touto upravenou bází, imunitní receptory TLR7 a TLR8 přestaly spouštět zánětlivou reakci. Zpráva prošla a buňka začala tvořit bílkovinu – dokonce ve větším množství než z neupravené RNA. Jejich přelomový článek vyšel v srpnu 2005 v časopise Immunity. První autorkou byla Karikóová, posledním Weissman. Prestižní časopisy totiž jejich práci předtím odmítly a ohlas byl zprvu velmi slabý. V roce 2008 vědci prokázali, že stejná úprava zvyšuje produkci bílkovin (translaci) a v živém organismu nevyvolává takzvanou interferonovou bouři. Přesně na tomto mechanismu stojí vakcíny firem Pfizer/BioNTech (@BioNTech_Group) a Moderna: lipidová nanočástice dopraví do svalu návod na spike protein, tělo si ho samo vyrobí a naučí se ho rozpoznat. Bez oné tiché, neútočné mRNA by vakcína v buňkách vyvolala silný zánět dřív, než by stihla vybudovat imunitu. Univerzita mezitím Karikóovou nadále držela mimo hlavní akademickou dráhu. Když kolem roku 2010 požádala o návrat na původní pozici, dozvěděla se, že kdo byl jednou degradován, nedosahuje „akademických kvalit“. Weissman byl v roce 2012 jmenován řádným profesorem. Ona musela v roce 2013 odejít. „Po čtyřiadvaceti letech mě vyhodili. Žádná rozlučka. Šla jsem na parkoviště a přemýšlela, co dál,“ svěřila se později Nobelově nadaci. Přijala proto nabídku Uğura Şahina z BioNTechu. Deset let pendlovala mezi německou Mohučí a Pensylvánií, zatímco její rodina zůstala v Americe. Když v roce 2020 svět potřeboval vakcínu v řádu měsíců, zachránila ho technologie popsaná v jejích studiích z let 2005 a 2008. Pensylvánská univerzita z licencí k patentům na nukleosidově modifikovanou mRNA později inkasovala přes miliardu dolarů. Karikóová získala v roce 2023 s Weissmanem Nobelovu cenu. Polovina tehdejší odměny jedenácti milionů švédských korun (zhruba 11,5 milionu korun českých) putovala na její konto. Část peněz věnovala Segedínské univerzitě na podporu mladých vědců. Dnes působí jako profesorka v Segedínu – odkud kdysi odcházela s medvědem nacpaným bankovkami – a jako externí profesorka na Pensylvánské univerzitě, která ji předtím vyhodila. V roce 2026 ji zvolili do všech tří amerických národních akademií, což je vzácná „trojkoruna“. Dodnes říká, že lidem, kteří jí ztěžovali život, vděčí za to, že musela pracovat ještě usilovněji. Matildin efekt (opomíjení žen ve vědě) v jejím případě nenabyl podoby krádeže objevu, Weissman její podíl nikdy nezpochybnil. Filtr systému byl jiný: neosobní grantový automat, který ženu bez velkého týmu a atraktivního tématu odsunul do podpůrné laboratoře, odsudek o „nedostatečných kvalitách“ a tichý vyhazov ve chvíli, kdy její kolega získal profesuru. Objev, za který vděčíme za své očkovací certifikáty, přitom vznikl v letech, kdy jí domovská instituce tvrdila, že nemá žádnou budoucnost. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – dejte like, sdílejte a sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl. O kom byste chtěli další článek, nebo alespoň z jakého oboru? Napište mi. #ZenyVeVede #Veda #NobelovaCena

Čeští vědci vyvinuli inovativní metodu testování očních kapek na umělém oku, která má potenciál nahradit pokusy na zvířatech a zrychlit vývoj kosmetických a léčivých přípravků. #věda #farmacie #testování

Ve vědeckém výzkumu týkajícím se glioblastomu, agresivního nádoru mozku, se Češi dočkali pokroku, přičemž se zkoumá vliv nenádorových mezenchymálních buněk na terapii a novinky jako zařízení Optune Tumor Treating Fields. #glioblastom #rakovina #věda

Vědec Jan Hejátko vysvětluje, jak rostliny, díky hydrotropismu a hormonům, dokážou najít vodu v půdě i bez přesné mapy podzemí, což je klíčové pro jejich přežití v podmínkách extrémního horka a sucha. #věda #rostliny #sucho

Nápad našich vědců, že když za letu dojde k intimnímu kontaktu dvou Ruských letadel brzy budeme mít třetí, dopadl stejně velkolepě, jako rozdojení kozla. https://t.co/UdzndSkv8N #věda #letectví #Rusko

Kancelář pro uvádění věcí na pravou míru uvádí, že Detektivní Parta NENÍ v kontaktu s F. Turkem ani pod identitou tajemného vědce, ani pod žádnou jinou; je nám líto, takhle blbej je prostě bez externí pomoci. #detektivníparta #Fturk #věda

Jedním zjištěním NKÚ je, že zatímco český zdravotnický výzkum dosahuje kvalitních výsledků a 37 z 41 prověřených projektů bylo prakticky využito, ministerstvo zdravotnictví selhalo v sledování a vyhodnocování těchto výsledků a pravidelně nedodržovalo termíny pro vyplácení podpory. #zdravotnickývýzkum #věda #financovánívýzkumu

Dobré ráno, přátelé. Lůza u vlády má nějaké vědecké úspěchy na háku. To kdyby se jednalo jako kdysi o beztak vylhané tuny vytěženého uhlí, to by jinak chrochtali. Takže studentům hluboká poklona a gratulace. Snad si toho všimne pan @prezidentpavel. Ten jediný to dokáže ocenit. #dobréráno #věda #studenti

Rozčílil jsem se primitivovi @AndrejBabis. Zpochybňoval ekonomickou způsobilost Mojmíra Hampla a Petra Musila. Popsat jejich kariéru stručně není možné. Jsou to vědecké a akademické hvězdné kariéry se zkušenostmi ve finanční sféře. S kým se chce ten duševní trpaslík srovnávat? #ekonomie #věda #politika

V hloubce skoro půl druhého kilometru pod zemí v Jižní Dakotě zaznamenal nejcitlivější detektor světa signál, který by mohl naznačovat interakci s hypotetickou částicí temné hmoty, což by představovalo jeden z nejvýznamnějších objevů moderní fyziky, avšak vyžaduje další potvrzení. #temnáhmota #věda #fyzika

Článek se zabývá přínosy vědeckého festivalu v Brně, kde účastníci mohou objevovat historické poklady, jako jsou gombíky z doby Velké Moravy, a seznámit se s novými metodami léčby vysokého krevního tlaku a technologiemi ochrany dokumentů. #Věda #FestivalVědy #Technologie

Masakr, co všechno AI umí. Dělám prezentaci na jednu konferenci stran popularizace vědy... a pár promptů, nasypání trochu vstupních dat, dvě-tři hodiny interakcí... A padám na zadek... Zas a znova žasnu nad tím, co je možné s ní vytvořit. Tady máte výslednou prezentaci https://t.co/suwzTllCCF #AI #technologie #věda #CZ

Brněnští vědci zkoumají, proč se pravda o světovém spiknutí zjevuje těm největším idiotům, a výhradně v autě. https://t.co/RACcxr1Fpw https://t.co/0wi9tN3KWb #věda #pravda #spiknutí

Marek Stoniš (šéfredaktor Deníku To) stále nedokáže pobrat bazální fakt, že se různé části světa oteplují různě rychle. Pevniny rychleji než oceány. Polární oblasti rychleji než rovník. Nedokáže mu někdo tuto komplexní skutečnost vysvětlit? https://t.co/y98OWUdoQq #klimatickázměna #globálníoteplování #věda

Rover Curiosity oslavil 14 let na Marsu, přičemž nedávné snímky odhalily fascinující krajinu s tajemnými polygonálními strukturami a poškozením kol, zatímco vědci zkoumají možné způsoby jejich vzniku a původ některých tmavých kamenů v této oblasti. #Curiosity #Mars #Věda #dobrezpravy

@TomasKoblizek , jste zaměstnanec veřejné vědecké instituce. Jako vědec se i veřejně prezentujete. Dostáváte poměrně často prostor ve veřejnoprávních médiích. Často se vyjadřujete ve prospěch omezení svobody projevu. Proto by možná bylo dobré, kdybyste se pokusil vypořádat s následujícími dotazy ohledně toho, co jste uveřejnil ke zproštění SPD obžaloby: ⏩Jak tedy může politická strana varovat před bezpečnostními dopady nelegální migrace, aniž by se jednalo o podněcování nenávisti? Může politická strana ve svých materiálech upozorňovat, že největší nebezpečí znamená migrace z islámských zemí, aniž by se jednalo o podněcování nenávisti?⏪ Odpovíte na tyto dva dotazy prosím? Myslím, že nebudu jediný, koho bude Vaše odpověď zajímat. #svobodaProjevu #věda #migrace

“Rekordní investice” do vědy paní dluženy budou o 1,2 miliardy nižší, než letos. Já umět počítat jak ona, rodina se mě dávno zřekne. #věda #investice #ekonomika

Vědci začínají využívat malé laboratorní struktury z lidských neuronů, nazývané mozkové organoidy, k vytváření revoluční 'organoidní inteligence', která se učí a reaguje na signály, čímž otevírá nové možnosti v vývoji výpočetních systémů. #organoidníinteligence #neurony #věda #dobrezpravy

Debata o vyškrtnutí Pluta ze seznamu planet, která byla vyvolána rozhodnutím Mezinárodní astronomické unie před dvaceti lety, pokračuje a stále vyvolává intenzivní spory mezi odborníky o definici planety a status Pluta v rámci sluneční soustavy. #Pluto #astronomie #věda