1/2 — 21. SRPEN 1968: TANKY DNES NEMUSÍ PŘIJET
Před 58 lety jsme se probudili do země, která už nebyla plně naše. Vojska Varšavské smlouvy překročila hranice Československa, obsadila strategická místa a násilím zastavila pokus společnosti nadechnout se větší svobody.
Lidé vyšli https://t.co/NG9D5ebfAw#srpen68#historie#svoboda#CZ#SK
6
1
Josef Sekanina
@PepeSekanina · 21.8.2026
Příběh odvahy a vojenské cti. Holešovští paragáni nepustili okupanty do svých kasáren.Rusové dobře věděli,proti komu stojí. Drželi se zpátky. V roce 1969 byl pak útvar za "protisovětské postoje" rozpuštěn,velitelé vyhozeni z armády a perzekuováni.🫡🇨🇿
https://t.co/voNnknsuN6#historie#odvaha#vojenskáčest
104
26
ST
Střípky z minulosti 🕰️
@MocnyPetr62670 · 21.8.2026
Fotografie pochází z 21. srpna roku 1968, kdy do Karlových Varů přijela sovětská vojska. Do cesty se jim postavil most přes řeku Ohři v ulici Kpt. Jaroše v Karlových Varech – Tuhnicích, který znemožnil jejich další pokračování, neboť se pod těžkými tanky T-54 probořil. Jeden tank se dokázal sám vyprostit, ale druhý skončil v řece.
Městská legenda praví, že když velitel kolony viděl na začátku mostu značku „15 t“, myslel si, že unese patnáct tanků. Jeden přitom váží něco přes 36 tun.
Zdroj: Muzeum Karlovy Vary
Credit: Adam Karbaš/fcb #historie#KarlovyVary#1968
102
6
Ondřej Krutílek
@ondrejkrutilek · 21.8.2026
58 let od chvíle, co se Češi probudili do hluku sovětských tanků, bojových vozidel, letadel a vrtulníků… Tak začala okupace, která trvala více jak 20 let.
Zkroušené Československo zažilo dlouhou tzv. normalizaci, země upadala a Rusové nás hlídali… Těžká doba, těžká zkouška. https://t.co/Yu2CWeAu2g#okupace#historie#normalizace#CZ#SK#RU
0
0
Novinky
@novinky.cz · 21.8.2026
Článek komentuje naivitu, která provázela Československo v roce 1968, a varuje před jejím opakováním v současnosti, přičemž zdůrazňuje potřebu kritického myšlení a realistického pohledu na geopolitické hrozby, jako je Rusko. #historie#Rusko#kritickémyslení
Anne Applebaum ve svém projevu na vídeňském Judenplatzu zdůrazňuje, že Evropané mají možnost se rozhodnout pro obrovský úspěch, jakým je Evropská unie a kolektivní mírová spolupráce, namísto návratu k brutalitě a vojenské závislosti na velmocích jako Rusko a USA. #Evropa#historie#AnneApplebaum
Sovětská invaze do Československa přinesla i ztracené dekády v mizérii pod vedením komunistů typu panů Husáka, Biľaka či Jakeše. Tehdy jsme neměli na výběr. Dnes ale můžeme sami rozhodovat, jakou zemí chceme být a jací lidé ji mají spravovat. I proto se musíme ozvat, když se #Svoboda#Československo#Historie#CZ
1
0
Jaroslav Faltýnek
@JaraEfko · 21.8.2026
Dnes je výročí okupace Československa, kdy si Češi a Slováci pozvali k sobě sami okupanty. Byli to ti samí Češi, co teď prožírají budoucnost svých vnuků a pravnuků a co si dobrovolně volí estébáky a zloděje… #Historie#Československo#Okupace
138
10
Karel Paták
@KarelPatak1 · 21.8.2026
První tank na Leninově, dnešní Evropské třídě, v Dejvicích 21. srpna 1968 v časných ranních hodinách.
Bolelo to. Bezmoc, zrada, kolaborace.
Možná i proto to byly naše tanky, které jako první na světě vyrazily posílit ukrajinské obránce. My už totiž to ráno, které si Ukrajina zažila 24. února 2022 (už podruhé za poslední dekádu) známe.
My víme, co to znamená, když vás přijde „zachraňovat" ruský svět 🩸
Nikdy více. 🇨🇿 #1968#Ukrajina#Historie
106
15
Jiri Dolejs
@DolejsJiri · 21.8.2026
Bohužel, ambice obsahovat násilně cizí uzemi neni mrtvá. Omluva za tehdejsi invazi se v Rusku už dnes nenosí. A bohužel je třeba dokonce i vysvětlovat, že okupacni tanky k nám v roce 1968 poslal Kreml a ne Kyjev. https://t.co/FaapjIBBlX#historie#Rusko#okupace#CZ#RU
0
0
Lukáš Lhoťan
@LukasLhotan · 20.8.2026
Fotografie ukazuje ženu jménem Tatiana Onishchenko s její malou dcerkou, která umírala z ran, zasažených během německého bombardování Moskvy. Bombardování německých měst nepřišlo jen tak bez důvodů. Dokud Němci vítězili, tak masakrovali civilisty v městech jenž napadli, ale https://t.co/VMOHwzLixR#Moskva#Historie#CivilníOběti#RU#DE
0
0
Martin Jurica 🐕
@maestrosill · 20.8.2026
Dolph Krychler se vyjádřil k videu s jogurty.
- Byly prošlé.
- Uklidili to po sobě.
- Trefovaný kamarád následně "emigroval" do USA.
- Symbolické k výročí 1968.
- Pavel schvaloval!
- Omlouvá se, a doufá, že to národ časem přebolí.
To je tak neskutečný malopérák, to není možný! #DolphKrychler#jogurty#historie
125
2
Daniel Herman
@DanielDherman · 20.8.2026
V noci z 20. na 21. 8. 1968 spadla klec. Vojska Varšavského paktu pod vedením SSSR zastavila obrodný proces "Pražského jara". Pokyn k okupaci naší země vyšel tehdy z Moskvy, stejně jako pokyny k bombardování Kyjeva a válečnému vraždění po celé Ukrajině dnes. R.i.P. všem obětem. https://t.co/QhfLXCzW6C#PražskéJaro#okupace#historie#CZ#RU#UA
5
2
Petr Hlaváček
@Europaeanus · 20.8.2026
Na dnešní demonstraci před Velvyslanectvím Pekla v Praze jsme si připomněli nebezpečnost ruského imperialismu. Češi nesmí zapomenout na sovětsko-ruskou okupaci a ve vlastním zájmu musí podporovat Ukrajinu, která statečně vzdoruje ruské válečné mašinerii.🍀🇨🇿🇺🇦🍀 https://t.co/ysEkemqca5#ruskýimperialismus#podporujemeUkrajinu#historie#CZ#UA#RU
6
1
Tomas Kapler #AI 🤖✨
@tkapler · 20.8.2026
V létě 1968 odjel osmnáctiletý Ondřej Křivánek z Prahy na několik týdnů do Anglie, aby si procvičil angličtinu. Měl se vrátit na matematicko-fyzikální fakultu (@matfyz). Pak přišla noc z 20. na 21. srpna. Tanky Varšavské smlouvy obsadily Československo. Otec mu před odjezdem řekl jedinou větu: „Jestli přijdou Rusové, nevracej se.“ Zůstal.
O téměř šedesát let později, v březnu 2026, stál tentýž muž v Brně při slavnostním otevření nové laboratoře UltraSTEM v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR). Přivezl technologii, kterou spoluvytvořil a která teď poprvé stojí v Česku.
Křivánek se narodil 1. srpna 1950 v Praze-Bubenči. V osmnácti reprezentoval Československo na Mezinárodní fyzikální olympiádě. Po invazi a nucené emigraci získal stipendium na University of Leeds, vystudoval fyziku s vyznamenáním a pokračoval na Cambridge u Archieho Howieho. Doktorát obhájil v roce 1976.
Pak následovala klasická vědecká pouť špičkového vědce: postdoky v Kjótu, Bellových laboratořích a Berkeley. V Berkeley postavil svůj první spektrometr pro elektronovou energetickou ztrátovou spektroskopii. Později v Gatanu vyvinul systémy, které se staly standardem.
Klíčový problém elektronové mikroskopie byl starý přes padesát let: sférická aberace. Elektronové čočky nedokázaly zaostřit paprsek dost ostře, aby bylo možné spolehlivě vidět jednotlivé atomy. Mnozí experti tvrdili, že to nejde. Křivánek s Niklasem Dellbym to v Cambridge v roce 1997 dokázali. Vznikl první funkční korektor aberací pro skenovací transmisní elektronový mikroskop. V roce 2000 dodali první komerční verzi do IBM. Rozlišení překročilo hranici jednoho ångströmu.
V roce 1997 založili firmu Nion a postupně z ní udělali výrobce celých mikroskopů UltraSTEM. Ty dnes umožňují i vibrační spektroskopii a zobrazování lehkých prvků včetně vodíku bez poškození vzorku. V roce 2020 Křivánek získal Kavliho cenu za nanovědy. Nion později koupil Bruker (@bruker). Křivánek dnes působí jako jeho vědecký poradce a afilovaný profesor na Arizona State University (@ASU).
Do Brna přijel v březnu 2026 jako host. Nová laboratoř UltraSTEM je vybavena špičkovým elektronovým mikroskopem Nion, který je prvním přístrojem svého druhu v Česku. Pracuje s nízkými energiemi elektronů a pokročilými metodami, jako je 4D-STEM a ptychografie. Umožňuje zkoumat citlivé materiály i biologické struktury atom po atomu, aniž by je zničil. Mikroskop stál přes 50 milionů korun a laboratoř je otevřená vědcům z celé Evropy.
Pro české a evropské výzkumníky to znamená konkrétní posun. Brno už dlouho patří mezi silná centra elektronové mikroskopie. S tímto přístrojem získává nástroj, který dovoluje studovat materiály a biologické vzorky na úrovni, kde dříve hrozilo jejich zničení. To otevírá cestu k přesnějšímu výzkumu nových materiálů, polovodičů, katalyzátorů i biomolekul a posiluje mezinárodní spolupráci.
Křivánek na otevření osobně představil historii firmy a technologií, které se staly standardem. Vedle něj seděl nositel Nobelovy ceny Richard Henderson. Příběh se tím uzavřel: chlapec, kterého invaze „uvěznila“ venku, se po téměř šedesáti letech vrátil s know-how, které změnilo obor. Sám zůstal v Americe, ale jeho technologie teď stojí v Brně a slouží dalším generacím.
Elektronová mikroskopie není jen o ostrých fotkách. Umožňuje pochopit, proč materiály fungují, jak se chovají defekty v polovodičích, nebo jak vypadají biologické struktury na úrovni, kde rozhoduje jeden atom. Díky korektorům aberací se z „Hubbleova dalekohledu před opravou“ staly nástroje, které vidí ostře – a teď i u nás.
P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden zajímavý pozitivní příběh. Pomozte je šířit – like, komentář, sdílení, bookmark a hlavně follow, ať vám neuniknou ty příští. Co vás na tomhle příběhu zaujalo nejvíc? #historie#věda#inovace
110
23
Petr Honzejk
@PetrHonzejk · 20.8.2026
K tomu 21.srpnu, okupaci, minulosti a hlavně k plácání, že Pavel je vlastně úplně stejnej jako Babiš. Přestavte si to osobnostně. Kdo z těch dvou by byl v Moskvě v roce 1968 spíš Kriegel a kdo spíš Husák? Není zač. #historie#politika#okupace
100
3
Gavin N. Harris
@GavinnyOriginal · 20.8.2026
Posledních pár hodin, než se opět dozvíme, že Brežněv byl Ukrajinec, celé politbyro bylo ukrajinské a že vojáci byli Ukrajinci.
Každoroční refrén posledních dvanáct let. #historie#politika#Ukrajina
134
1
Novinky
@novinky.cz · 20.8.2026
Německé úřady po 56 letech identifikovaly Bernda V. jako podezřelého z antisemitského útoku na židovskou komunitu, který v roce 1970 zabil sedm lidí, avšak kvůli jeho smrti v roce 2020 nemůže být stíhán. #antisemitismus#historie#pravice
Nejlepší obrana je útok.
"V kontextu výročí okupace Varšavské smlouvy a v době, kdy na Pražském hradě sedí člověk, který tuto tragickou okupaci schvaloval, to nevnímám ani jako mladickou nerozvážnost, ale jen jako nesmyslnou zábavu," uvedl k videu pro TV Nova poslanec Filip Turek.
https://t.co/VdOmsOPbL2#politika#historie#okupace
110
3
Časopis Reflex
@Reflex_cz · 20.8.2026
Zaplaťbůh, že je společnost rozdělená," říká historik David Svoboda. Prý není důvod hledat společnou řeč s lidmi, co milují Rusy a nesnáší Ukrajince. Máte chuť se s nimi domlouvat vy? Celý rozhovor v Prostoru X.
https://t.co/G4l38hwhET#historie#rozhovor#politika