Testy odhalily, že sportovní trička, včetně těch od drahých značek, obsahují škodlivé chemikálie, které mohou pronikat do organismu a mít negativní dopady na zdraví. #Zdraví#Sport#Chemie
Píšu knihu o chemii. Už dva měsíce.
Tolik let jsem studentům slibovala, že jednou napíšu knihu, na kterou budu hrdá a teď mám pocit, že jsem se dostala to správné flow.
Vydavatele atp. teprve budu hledat, ale chci s vámi sdílet tuhle radost! Níže můj zatím jediný knižní výtvor. https://t.co/TYotHGAuzq#Chemie#Kniha#Spisovatelství
28
0
Péter Somfai
@PterSomfai · 7.10.2026
„Je to možná ta nejzákladnější otázka života, protože něco takového se muselo stát před čtyřmi miliardami let, kdy vznikl život, a my jsme to nyní poprvé napodobili v laboratoři,“Jeho kolega z výboru Peter Somfai soudí, že dílo laureátů poprvé v laboratorních podmínkách přiblížilo lidstvu poznání toho, jak probíhal vznik života na Zemi. #NobelovaCena#Chemie#AsymetrickáSyntéza
18
0
KE
Kenso Soai
@KensoSoai · 7.10.2026
„Je to ten nejvíce vzrušující den mého života. Jsem velmi rád, že můžu cenu sdílet s profesorem Henrim Kaganem,“„Je to ten nejvíce vzrušující den mého života. Jsem velmi rád, že můžu cenu sdílet s profesorem Henrim Kaganem,“ řekl v telefonátu přenášeném do sídla akademie Soai. #NobelovaCena#Chemie#AsymetrickáSyntéza
18
0
Seznam Zprávy
@seznamzpravy.cz · 7.10.2026
Francouz Henri Kagan a Japonec Kenso Soai získali Nobelovu cenu za chemii za svůj objev nelineárních efektů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze, což přispívá k optimalizaci výroby léčiv, hnojiv a parfémů a osvětluje proces vzniku homochirality, klíčového fenoménu v chemii. #NobelovaCena#Chemie#AsymetrickáSyntéza
„Je to možná ta nejzákladnější otázka života, protože něco takového se muselo stát před čtyřmi miliardami let, kdy vznikl život, a my jsme to nyní poprvé napodobili v laboratoři,“„Je to možná ta nejzákladnější otázka života, protože něco takového se muselo stát před čtyřmi miliardami let, kdy vznikl život, a my jsme to nyní poprvé napodobili v laboratoři,“ řekl Somfai po udělení ceny. #NobelovaCena#chemie#asymetrickáSyntéza
18
0
KE
Kenso Soai
@KensoSoai · 7.10.2026
„Je to ten nejvíce vzrušující den mého života. Jsem velmi rád, že můžu cenu sdílet s profesorem Henrim Kaganem,“„Je to ten nejvíce vzrušující den mého života. Jsem velmi rád, že můžu cenu sdílet s profesorem Henrim Kaganem,“ řekl v telefonátu přenášeném do sídla akademie Soai. #NobelovaCena#chemie#asymetrickáSyntéza
18
0
Novinky
@novinky.cz · 7.10.2026
Nobelovu cenu za chemii získali Henri B. Kagan a Kenso Soai za objev nelineárních efektů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze, čímž přispěli k vysvětlení vzniku homochirality a otevřeli nové možnosti v oblasti farmaceutického výzkumu. #NobelovaCena#chemie#asymetrickáSyntéza
Francouz Henri Kagan a Japonec Kenso Soai získali letošní Nobelovu cenu za chemii za svůj objev nelineárních efektů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze, který je klíčový pro pochopení vzniku homochirality, jedné z největších záhad chemie. #NobelovaCena#chemie#objev
Německá firma Mutares převzala sokolovskou chemičku Synthomer, která se specializuje na výrobu kyseliny akrylové, a plánuje urychlit její transformaci a rozvoj v rámci své divize Chemicals & Materials. #Mutares#Chemie#Sokolov
Když v laboratoři omylem ukápla na plátěnou tenisku kapka chemické směsi, nešla smýt vodou, olejem ani rozpouštědlem. Z nešťastné nehody se nakonec zrodila nejslavnější impregnace světa. Radost z toho ale nemáme.
Tento díl seriálu #ZenyVeVede jsem vybral s ohledem na včerejší narozeniny protagonistky. Je zajímavý a aktuální ale i důsledky jejího objevu.
Patsy Shermanová (za svobodna O’Connellová) se narodila 15. září 1930 v Minneapolis. Na střední škole jí dívčí test studijních předpokladů přisoudil jedinou ideální dráhu: hospodyni. Požádala proto o chlapeckou verzi testu. Ta jí předpověděla kariéru zubařky nebo vědkyně. Vydala se studovat chemii a matematiku na Gustavus Adolphus College (@gustavus) ve městě St. Peter. V roce 1952 tam úspěšně promovala jako první žena, která získala bakalářský titul v obou oborech současně.
Firma 3M (@3M) ji téhož roku přijala do laboratoře fluorové chemie. Smlouva byla jen dočasná. Ženy v laboratořích se tehdy vnímaly jako přechodná pracovní síla: vdají se, založí rodinu a odejdou. Chemičky byly jasnou výjimkou – v amerických laboratořích jich pracovalo zhruba šest procent a odnášely si v průměru jen 60 % mužského platu. Patsy se v srpnu 1953 vdala za Huberta Shermana a narodily se jim dvě dcery. Z firmy 3M však neodešla – zůstala v ní čtyřicet let.
Úkol zněl téměř vojensky. Nová paliva proudových letadel rozkládala pryžové hadice. Shermanová připravila fluorochemickou latexovou emulzi, která měla agresivnímu palivu odolat. Asistentka Joan Mullinová však při práci upustila skleněnou láhev a kapky emulze dopadly na její bílé plátěné tenisky. Mýdlo, voda, alkohol ani organická rozpouštědla nepomohly. Plátno se však nezbarvilo ani nezhrublo – a v místech, kde směs zaschla, špína vůbec nechytala.
Její šéf George Rathmann reagoval věcně: zasažené tenisky na základnu Wright-Patterson sice nepoletí, ale co kdyby se ta samá látka nanesla na tkaninu? Shermanová s ním vzorek namočila, usušila a podržela pod tekoucím kohoutkem. Voda od povrchu odskakovala téměř v pravém úhlu a stejně se zachovala i rozpouštědla.
Fluorochemikálie totiž výrazně snižují povrchovou energii vlákna. Kapalina ho díky tomu nesmáčí, sbalí se do kuličky a sklouzne – olej i voda se chovají přesně tak, jako by tkaninu pokrývalo kachní peří. Látka, která měla původně chránit palivovou hadici, tak mohla chránit kabáty, koberce i čalounění.
Jejím spolupracovníkem a mentorem se stal Samuel Smith. Tři roky společně ladili recepturu i výrobní náklady. První produkt se dostal na pulty v roce 1956 jako ochrana vlny. Shermanová později vzpomínala, že první zkoušky v textilkách dopadly „naprosto katastrofálně“, protože směs držela výhradně na vlně. Trvalo další léta, než zvládli úpravu bavlny, syntetiky, koberců, autočalounění či tkanin s trvalou úpravou, z nichž se mastná skvrna uvolnila až po praní. Produktová řada Scotchgard nakonec čítala kolem čtyřiceti položek a firmě v nejlepších letech vynášela přes 300 milionů dolarů ročně – v dnešním kurzu zhruba 6,3 miliardy korun.
Když se v padesátých letech zkoušela odolnost tkanin přímo v provozu textilky, Shermanová musela čekat venku. Do výrobních hal ženy nesměly, a tak jí výsledky musel vynášet kolega. Patent US 3 574 791 na blokové a roubované kopolymery s polárními a fluoroalifatickými skupinami získala se Smithem 13. dubna 1971. Společně drželi třináct patentů, celkově je její jméno podepsáno pod šestnácti. Jeden z nich se týkal i optických zjasňovačů, díky nimž mohly prací prášky slibovat prádlo „bělostnější než bílé“.
V roce 1974 přijala firma 3M Shermanovou jako první ženu do své Carlton Society, interní síně slávy vědců společnosti. V roce 1989 byla jako první žena uvedena do Minnesotské síně vynálezců a v roce 2001 do Národní síně vynálezců. V osmdesátých letech vedla firemní technické vzdělávání a nakonec řídila celý útvar technického rozvoje. Do důchodu odešla v roce 1992. Dcery se vydaly v jejích šlépějích: starší vystudovala chemii a pracovala v 3M, mladší se stala bioložkou.
Skupina chemických sloučenin, ze které Scotchgard vyrostl, však měla i druhý život, který už Shermanová neovlivnila. Původní receptury stavěly na perfluoroktansulfonátu (PFOS). Tato látka se v přírodě téměř nerozkládá, hromadí se ve vodě i v krvi a patří mezi takzvané „věčné chemikálie“. Americká agentura EPA začala rizikovost PFOS prověřovat na konci devadesátých let.
Společnost 3M ohlásila v roce 2000 útlum výroby a od roku 2003 Scotchgard přešel na látky s kratším (a tedy bezpečnějším) uhlíkovým řetězcem. Minnesotský spor o znečištěnou pitnou vodu skončil v roce 2018 vyrovnáním ve výši 850 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Patsy se toho nedožila, zemřela o 10 let dříve na následky cévní mozkové příhody. Výrobu celé nadřazené skupiny látek PFAS (Per- a polyfluorované alkylové látky) 3M definitivně ukončila na konci roku 2025. Značka Scotchgard ale žije dál – jako impregnace na obuv, čalounění či antimlžná úprava brýlí.
Problémem všech PFAS jsou jejich závažná rizika zdravotních komplikací (onkologická onemocnění, hormonální a imunitní poruchy, metabolické a reprodukční poruchy). Což rozhodně nechcete u látek které v prostředí i tělech živočichů přetrvávají stovky let a neumíme je ani spolehlivě a levně filtrovat.
V Česku se jejich koncentrace plošně měří v povrchových vodách; v kohoutkové vodě je studie zatím nacházejí jen v minimálním množství.
Tento stín však nesnižuje hodnotu jejího objevu. Ukazuje spíše odvrácenou tvář chemie, která v roce 1953 nedovolila skvrně zmizet z tenisky. Shermanová ji nevyhodila – viděla v ní unikátní vlastnost a příležitost. Společnost z této vlastnosti vybudovala celé obchodní impérium. Svět si zapamatoval praktický sprej. Chemička, která jej vymyslela, zůstala v laboratorním plášti na firemní fotografii.
Často říkala, že vynálezcem může být kdokoli, kdo neignoruje nehodu a zdánlivý neúspěch. Mladým dívkám vzkazovala, ať jdou odhodlaně za svým cílem, protože dokážou totéž co všichni ostatní. Sama to musela dokázat testu, který jí přisoudil jen péči o domácnost, pracovní smlouvě, jež počítala s jejím brzkým odchodem, i vrátnici v textilce, přes kterou ji nepustili k vlastnímu experimentu.
P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Slyšeli jste už o PFAS a jejich rizicích? #Chemie#Vynálezkyně#ŽenyVeVede
101
16
KAFKAvTOKIU
@TomasVilimec · 15.9.2026
Byl tak zaneprázdněný chemií, bojovými plyny a úkolováním ministra životního prostředí, že se mu ta možnost vyjádřit se k žalobě nejspíš úplně vykouřila z hlavy. https://t.co/BX4EhtgKQZ#chemie#životníprostředí#žaloba
102
0
Seznam Zprávy
@seznamzpravy.cz · 11.9.2026
Bochemie v Bohumíně plánuje zahájit výrobu chloristanu amonného, který se používá v raketových palivech a průmyslových výbušninách, s cílem stát se jedním z největších evropských výrobců této látky, přičemž stavební práce by mohly začít již v listopadu 2023, pokud projekt získá potřebná povolení. #Bochemie#chloristanamonný#chemie
Yperit. Fosgen. Látka, která by se mohla změnit ve fosgen… A tihle lidé nám budou tvrdit, že strategická komunikace státu je zbytečná? #chemie#bezpečnost#strategickakomunikace
106
6
Jana Dubová
@janadubova21 · 8.9.2026
Filip Turek včera předvedl takovej rychlokurz chemie, že by z něj i Dimitrij Mendělejev dostal tik. 😂
Nejdřív: Je to yperit. Pak: Není to yperit, je to fosgen. A nakonec: Jsou to látky, který se za určitých okolností můžou změnit na fosgen. Takže vlastně nevíme, co tam je, ale hlavně že Turek už stihl vyhlásit chemickou válku na Šumavě. 😂 Ještě chvíli a dozvíme se, že tam uniká hořčice, která se při úplňku mění na sarin. Když nevíš, co to je, řekni prostě bojová látka a dělej, že řídíš stát. 🤡 #chemie#humor#politika
127
3
Novinky
@novinky.cz · 31.8.2026
Zemřela izraelská nositelka Nobelovy ceny za chemii Ada Jonath, která byla oceněna za svůj průkopnický výzkum struktury ribozomů a jejich vlivu na fungování organismů a vývoj účinnějších antibiotik. #NobelovaCena#Chemie#Ribozomy#dobrezpravy
Jako chemického technologa mě dost fascinuje, že ruské rafinerie na ty ukrajinské údery vůbec nejsou připraveny. Z toho, jak tam šlehají ty obrovské plameny (teď v Omsku, ale i v Moskvě a jiných zasažených mordorských rafinériích), je zřejmé, že v době dopadu dronů byla technologie v normálním provozu, kolony a trubky byly plné uhlovodíků, v zařízeních byl tlak. Dopad dronu pak způsobí explozi uhlovodíků, rozsáhlý požár a destrukci technologie, která se bude opravovat měsíce nebo i roky.
Přitom by stačilo před dopadem dronů havarijně odstavit technologii.
Standardní odstavení rafinerie trvá dny až týdny, ale nouzově se dá rafinerie odstavit během několika hodin. Musí se uzavřít klíčové ventily, aby se části technologie oddělily, musí se odstavit čerpadla nastřikující uhlovodíky do kolon a dalších aparátů a systém se musí odtlakovat na fléru (polní hořák).
Rafinerie na toto mají vypracované postupy pro případ různých havárií.
Havarijní odstavení může technologii částečně poškodit, ale pokud dron zasáhne takto připravenou technologii, tak způsobí řádově menší škody, než když zasáhne technologii ve standardním provozu.
Našel jsem, že ukrajinské drony Fire Point FP-1 letí rychlostí asi 200 km/h. Takže pokud letěly do Omsku 2500 km od hranice s Ukrajinou, tak nad Ruskem musely strávit přes 12 hodin.
Rusácká protivzdušná obrana je příšerná a nedokáže ubránit ani Moskvu, ale předpokládal bych, že armáda ty drony aspoň detekuje, z trajektorie odhadne jejich cíl a dá rafineriím vědět, aby se připravily.
To, že Rusko, země postavená na ropě, neumí ani ochránit svoje rafinerie, je důkaz toho, že ta země je úplně v prdeli, řídí to tam naprosto neschopní kreténi a celé se to tam brzo zhroutí.
https://t.co/r4VHM6DobO#chemie#vojenskátechnika#energia
102
9
Hospodářské noviny (HN.cz)
@hn.cz · 21.5.2026
Tchajwanská společnost i-TRANS Global plánuje v Ústeckém kraji investici zhruba 487 milionů korun do evropského logistického centra pro polovodičové chemikálie, které se má stát jedním z největších svých druhů ve střední Evropě a zaměstnat přibližně 60 lidí. #polovodiče#chemie#Ústecký kraj #dobrezpravy