Vrak obchodní lodi u pobřeží Turecka obsahuje 6511 neporušených keramických artefaktů starých 2100 let, včetně talířů a mís, které byly vyhledávané a obchodovaly se po Středomoří, a jsou spojovány s městem Rhosus, o čemž se zmiňuje i Cicero. #archeologie #potopenélodě #Turecko

Tým vedený archeologem Richardem Pettigrewem na expedici na atol Nikumaroro zjistil, že takzvaný objekt Taraia, který byl považován za možné zbytky letadla Amelie Earhartové, je ve skutečnosti přírodní krusta tvořená zpevněným korálovým pískem, ačkoli expedice objevila několik jiných zajímavých předmětů a hodlá pokračovat v pátrání. #AmeliaEarhart #archeologie #Nikumaroro

Egyptský zemědělec při práci na svém poli objevil zvláštní růžový blok s hieroglyfy, který vedl k nálezu pozůstatků dvou obřích soch faraona Ramesse II. #RamesseII #archeologie #Egypt

Archeolog Daniel Pilař se zaměřuje na analýzu odpadků z neolitických sídlišť, aby lépe porozuměl životu našich předků před 7000 lety, a jeho práce byla oceněna Cenu vlády nadanému studentovi. #archeologie #neolit #historie

Vědci objevili, že lidé na indonéském ostrově Sulawesi užívali psychoaktivní látky, konkrétně arekolin z arekového ořechu, již před 25 tisíci lety, což dokládají hluboké rýhy na jejich zubech. #archeologie #Sulawesi #arekolin

Během rekonstrukce Rustaveliho třídy v Tbilisi archeologové objevili pozůstatky keramické dílny ze 10. a 11. století, což vrhá světlo na každodenní život obyvatel města v době, kdy bylo důležitým centrem obchodu na Hedvábné stezce. #archeologie #Tbilisi #HedvábnáStezka

Archeologové objevili nejstarší známý vrak lodi na světě, který se nachází na mořském dně u pobřeží Turecka a je starý mezi 4400 a 4700 lety, přičemž se na místě našly kotvy a desítky keramických nádob. #Turecko #Archeologie #Vrak

Turečtí archeologové objevili v mořských hlubinách poblíž ostrova Kekova nejstarší známý vrak lodi na světě, jehož artefakty, jako amfory a kotvy, datované na 4400 až 4700 let, naznačují přítomnost starověkého nákladu. #archeologie #historie #lodnívraky

Desítky let staré lidské kosterní pozůstatky nalezené v Postoloprtech, pravděpodobně patřící oběti poválečného masakru, vyvolaly snahu prozkoumat lokalitu a zjistit, zda zde leží masový hrob, zatímco výstavba rodinných domů v okolí pokračuje. #Postoloprty #masakr1945 #archeologie

Nová expedice organizovaná Archaeological Legacy Institute a Purdueovou univerzitou vyplula na atol Nikumaroro, aby prozkoumala možný vrak letadla Amelie Earhartové, který by mohl být skryt v místní laguně. #AmeliaEarhart #expedice #archeologie

Doba kamenná se nejmenuje podle toho, jak vypadal tehdejší život. Jmenuje se podle toho, co z něj jako jediné přečkalo věky. Kámen. Provazy, sítě, vaky i troud na rozdělání ohně podlehly zkáze už před tisíci lety. V opuštěném jílovém lomu u anglického Barnhamu narazil tým z Britského muzea (@britishmuseum) pod vedením Nicka Ashtona a Roba Davise na dva úlomky pyritu usazené v červenavé hlíně. V celém širokém okolí se přitom tento minerál přirozeně nevyskytuje. Musel ho tam někdo přinést — a to před neskutečnými 400 tisíci lety. Důvod byl prostý. Když pyritem křesnete o pazourek, vyletí jiskra, která k zapálení suché trávy bohatě stačí. Archeologové na místě našli také ohořelé a žárem popraskané pěstní klíny a hlínu vypálenou na více než 700 °C. Oheň tu nehořel náhodou ani jednorázově, ale opakovaně. Vědcům trvalo čtyři roky, než bezpečněyloučili možnost přírodního požáru způsobeného bleskem. Popel a uhlíky sice vítr dávno odnesl, na místě ale zůstala vypálená zem a minerál, který tam neměl co dělat. Výzkum vyšel v prosinci 2025 v časopise Nature a výrazně posunul naše dosavadní znalosti. Nejstarší jednoznačný doklad o tom, že člověk dokázal oheň sám rozdělat, pocházel z neandrtálských lokalit v severní Francii a byl starý „jen“ 50 tisíc let. Nález z Barnhamu tuto hranici posouvá o závratných 350 tisíc let zpátky. Využívat přirozený oheň z rozdmýchaného lesního požáru uměli předci už před milionem let, ale tohle je zcela jiná liga: schopnost založit tábor i tam, kde nic nehoří, a plamen kdykoli znovu zažehnout. Vsuvka - jestli jste si vzpomněli na Lovce mamutů od Eduarda Štorcha, kde Kopčem našel "ohnivý kámen", pak vězte, že se odehrává v paleolitu (starší době kamenné), přibližně před 20 000 až 30 000 lety. Chris Stringer (@ChrisStringer65) z Přírodovědného muzea v Londýně (@NHM_London) předpokládá, že šlo o rané neandrtálce. Usuzuje tak z nálezů lebek podobného stáří v anglickém Swanscombe a španělské Atapuerce, u nichž se dochovala raná neandrtálská DNA. Schopnost rozdělat oheň na povel tedy nebyla vynálezem až našeho druhu Homo sapiens. Jedno ohniště sice neznamená, že to uměla každá tlupa, ale jde o mimořádný nález — z pravěkých ohnišť totiž do dneška nezůstává téměř nic. A přesně stejný problém máme se vším, co nebylo vyrobeno z kamene. V září 2026 na tuto „neviditelnou technologii“ upozornil magazín Smithsonian (@SmithsonianMag). Nicholas Conard z univerzity v Tübingenu, který vede výzkum v německé jeskyni Hohle Fels, to vystihl přesně: Doba kamenná se jmenuje kamenná jen proto, že kámen nacházíme. Ne proto, že by pračlověk nic jiného nepoužíval. Právě v Hohle Fels se našla 35 tisíc let stará hůlka z mamutoviny se čtyřmi otvory, z nichž každý zdobila vyrytá spirála. Vědci si nejprve mysleli, že jde o odznak moci nebo rituální předmět. Vědkyně Veerle Rotsová spolu s Conardem ale zkusili otvory protáhnout vlákna orobince a kroutit jimi. Drážky jednotlivé prameny dokonale usměrnily a za pouhých deset minut měli v rukou pět metrů pevného, silného provazu. Z celé této výroby však do dnešních dnů zůstal jen ten kostěný nástroj. Provaz je pryč. Podobně vzácné jsou i stopy po obyčejné niti. Ve francouzském skalním převisu Abri du Maras se na kamenném nástroji zachoval šestimilimetrový ústřižek trojpramenného provázku starý 50 tisíc let. Vyrobili ho neandrtálci z máčeného lýka jehličnanů. Archeolog Bruce Hardy odhaduje, že z běžného dne pravěkého člověka dnes vidíme méně než 10 procent. Většinu chybějící mozaiky představuje právě organická technologie: upevnění kamene k topůrku, sítě, vaky, tětivy nebo obuv. Když se něco takového dochová, jde o zázrak. V německém Schöningenu udržel vlhký břeh jezera 300 tisíc let staré dřevěné oštěpy. To je ale světlá výjimka. Dřevo, kůže i rostlinná vlákna podléhají zkáze, pokud je neuchová jeskyně, rašeliniště nebo souhoda šťastných náhod. Pro představu: etnografové u novoguinejského kmene Wola zjistili, že 95 % věcí, které denně berou do ruky, je vyrobeno z rostlinných vláken. Jediná taška vyžaduje desítky hodin kroucení. V archeologickém záznamu by po ní nezůstalo vůbec nic. Pyrit z Barnhamu vypráví stejný příběh. Křesací sadu tvořil pazourek, který přečkal věky, a troud, který shnil. Stopa po přineseném nerostu tak zůstala jediným důkazem o tehdejším zapalovači. Obraz doby kamenné v učebnicích proto není lež, ale pouhá inventura odpadu, který neshnil. Člověk před 400 tisíci lety nežil v „chladné době kamenné“. Seděl u ohně, který uměl sám zapálit, a v táboře obklopeném věcmi, které už nikdo z nás nikdy nespatří. Zaskočilo vás, jak moc nám z pravěku chybí jen kvůli tomu, že to podlehlo zkáze? Co z těchto „neviditelných“ vynálezů by podle vás mělo dostat v učebnicích více prostoru? Napište mi svůj názor do komentářů! A pokud vás baví objevovat skryté příběhy historie, nezapomeňte profil @tkapler sledovat a sdílet. #Archeologie #DobaKamenná #Historie

Archeologové v Postoloprtech objevili lidské ostatky během stavebních prací na bývalém vojenském areálu, což vyvolalo nové otázky o poválečném masakru tisíců sudetských Němců, který zde proběhl v roce 1945. #PostoloprtskýMasakr #Historie #Archeologie

Oliver Riedl objevil v poli u Wesselingu nedaleko Kolína nad Rýnem poklad 934 římských stříbrných mincí vážících přes 3 kilogramy, který byl zakopán před téměř dvěma tisíci lety a je považován za největší mincovní nález z období císaře Hadriána v Německu. #archeologie #římskémince #poklad

Pod hladinou moře u Libanonu leží archeologické pozůstatky starověkého města Týros, jehož významná historie a podmořské dědictví, ohrožené nedávným konfliktem, přitahují pozornost vědců i potápěčů. #Týros #archeologie #podmořskáheritage

V Brně byla nedávno objevena starobylá zeď, která by mohla potvrdit umístění starověké Lutetie, popisované již Julius Caesar. #politika #archeologie #Brno

Náš model ukazuje, že ledovce mohly v poslední době ledové přenést horniny část cesty, možná až k Doggerské mělčině v Severním moři, odkud jej ale lidé museli přesunout dál.„Náš model ukazuje, že ledovce mohly v poslední době ledové přenést horniny část cesty, možná až k Doggerské mělčině v Severním moři, odkud jej ale lidé museli přesunout dál,“ říká spoluautor studie Anthony Clarke z Curtin University. #Stonehenge #historie #archeologie

Studie vědců z Sheffield Hallam University a Curtin University odhalila, že oltářní kámen ve Stonehenge pochází ze severovýchodního Skotska a že lidé mohli jeho přesun na dnešní místo provést již dávno před vznikem monumentu, což naznačuje, že měl pro ně kulturní význam. #Stonehenge #historie #archeologie

Polští archeologové objevili při posledním kopání na pohřebišti z doby stěhování národů u Vratislavi téměř pět tisíc let starý hrob s neobvyklým nářadím a dvěma useknutými lebkami, což naznačuje spojení s dávným rituálem. #archeologie #historie #prehistorie

Vědci objevili nové geofyzikální důkazy, které naznačují, že za stěnami Tutanchamonovy hrobky se skrývá rozsáhlý komplex komor, což by mohlo znamenat, že faraonova poslední odpočinek není tak jednoduchý, jak se původně myslelo, a že by v něm mohla ležet i legendární královna Nefertiti. #Tutanchamon #Nefertiti #archeologie

Peruánští archeologové objevili téměř nedotčenou hrobku kultury Chimú v komplexu Utzh An, která obsahuje hodnotné artefakty a poskytuje nové poznatky o pohřebních rituálech a společenské hierarchii této vyspělé předkolumbovské civilizace. #Chimú #ChanChan #archeologie