Vzpomínám si na léto před asi osmi lety. Byli jsme u nás ve vsi pozvaní na nějakou narozeninovou oslavu. Mezi hosty byla i ona. Věděli jsme, že má roztroušenou sklerozu (co to ale je jsem moc netušila). Přijela na vozíku a pak pomaličku vylezla tři schody, které vedly k posezení, kde jsme všichni byli. Jednou rukou se opírala o stěnu domu, za druhou jí držel její muž. Trvalo to dlouho, ty tři schody, nohy se jí třásly, ruce také, stálo jí to hodně sil a my jsme všichni dělali, že ji nepozorujeme a že je všechno v pohodě. (nabídku další pomoci ještě na vozíku odmítla). Dodnes si pamatuju, co jsem cítila. Srdce mi svírala lítost. Dneska jsem na tom stejně jako tehdy ona. Lítost necítím vůbec. Cítím vztek. #vzpomínky #odvaha #dostatek