Dnes je poslední den příměstského tábora, na kterém šaškuji jako jeden z dobrovolníků. Samozřejmě se zašívám v kuchyni. Vloni jsem se asi osvědčila, letos mi to dali na "šéfování". Což není tak lala, protože musím mít přehled o tom co máme a tak. Vloni jsem jen plnila zadání. No. Tento rok tam ale vidím některé "své" děti. "uuuuuu! Můj bus driver je v kuchyni!" "Já doufám, že budeš leader mého týmu" řekla že další holčina. Hned jsem jí řekla že ne, že jsem tam od toho, abych jí snědla svačinu :-) Přišla za mnou maminka dvou "mých" klučinů (ona dobrovolničí taky) a řekla mi, že doufá, že budu jejich driver i příští školní rok. Že se jim řidiči často měnili a že mě mají dětí rády. Ať už to dopadne s přidělením trasy jakkoliv, znamená to pro mě strašně moc. No tak já asi vylezu z postele, nakrmím dobytek, ulovím malou El a pojedeme. Poslední den je vždycky takový "konečně!" a zároveň "neeee, ještě neeee, bude mi to chybět!" #příměstskýtábor #dobrovolnictví #školnírok

Děti měly rozloučení s příměstským táborem. Každý měl přinést malé občerstvení. Místní to pojali typicky po italsku. Sešlo se x kupovaných pizzet a sendvičů. Udělala jsem tyhle plněný papričky a upekla dort na plech (piškot, krém z bílé čoko a citronu) s ovocnou polevou. Papričky i torta zmizely rychlostí blesku. Ještě po mně chtěli recept. 😳😅🙈 jsem šikovná 😅 #žítSardinii #občerstvení #příměstskýtábor #recepty