Psal mi čávo tady z flitru a ptal se mě na názor na investování do nemovitostí v zahraničí.
Long story short:
Myslím si, že pro většinu lidí je to píčovina, velký bolehlav a hlavním iniciátorem je především vlastní ego – mohou ve svém okolí nebo i online flexit, že mají kůču někde u moře nebo na horách, kam beztak nemají čas jezdit, protože musí chodit do rachoty (a křiklouni do školy), a pronajímají to random špíňákům přes Booking/Airbnb, aby trochu umořili náklady na provoz nebo dokonce hypotéku.
Kamarád (poměrně bohatý člověk) takhle třeba musel jet do svého apartmánu v Itálii vymalovat zeď po prasatech z Indie (via Booking), kteří zasvinili stěnu čokoládou (údajně, lol). Tohle chceš dělat, když je ti 50+ a máš majetek třeba ve středních až vyšších desítkách a k tomu poměrně náročný jobík?
Vybrané peníze z krátkodobých pronájmů padnou na agenturu, co to zajišťuje, opravy, daně a energie, nezbyde prakticky nic a apartmán je vybydlován daleko rychleji než při soukromém rekreačním využívání.
Existují asi tři výjimky, kdy to dává smysl:
1. Nechodíte do rachoty (jste buď ve starobním důchodu, nebo jste vopeřili, nebo makáte 100% remote) a chcete v dané destinaci trávit řekněme minimálně 3–6 měsíců v roce, platíte cash a chcete si to udělat hezký. Potom jako jo.
2. Varianta 1 + máte třeba dvě dospělé děti s vlastními rodinami. Potom budou apartmán reálně využívat tři rodiny (v rámci vlastní velké rodiny), to imho dává ještě větší smysl.
3. Jste mladí a vopeření, máte malé děti, které nejsou školou povinné, a proč netrávit půl roku – zimu (na jihu) nebo léto (na severu) – u moře ve vlastním?
Kdo to dočetl až sem, ten si může za odměnu přečíst výborný bonus – čávo nakoupil apartmány různě po světě (spíš v shitholech), že bude pasivní příjem. Fskutečnosti jen bolehlav, voser a prodělaný lováky: https://t.co/9cTBrLdPVX#investování#nemovitosti#pronájmy