A jeho publikum bylo pestré, od intelektuálu až po běžné posluchače babičky z nějaké horní, dolní vísky. Podle toho se musela vybírat témata, formulovat otázky, a pan prezident na to také pokaždé myslel, aby to nebyl filozofický příhovor nebo filozofické zamyšlení dramatika Václava Havla, ale aby mluvil k lidem, kteří ho poslouchají.
„Cílem není kohokoliv pranýřovat. Naopak. Lidé, kteří nesou velkou odpovědnost a odvádějí dobrou práci pro stát, si zaslouží odpovídající odměnu. Odměňování ale musí být transparentní, srozumitelné a veřejně kontrolovatelné, když jde o peníze daňových poplatníků,“
„Je to prostě klasický porozchodový spor dvou rodičů a děti jasně popisují, z jakých důvodů a jakých obav nechtějí k otci. Já jsem přesvědčená, že přesně toto jsou případy, kdy by se mělo přihlížet k názoru dítěte, což je napsáno i v Úmluvě o právech dítěte,“
„Jaké úrovně lze dosáhnout za tisíc let? A jaké za miliardu let? Jiné civilizace už třeba nejsou omezeny délkou života a mezihvězdné lety pro ně nemusí být zásadní překážkou,“
„Je to věc, která může jednotný evropský trh Unie velmi rozhýbat. Pořád si myslím, že daleko větší forsáž než státní služby tomu může dát privátní sektor,“