Rozčílil jsem se primitivovi @AndrejBabis. Zpochybňoval ekonomickou způsobilost Mojmíra Hampla a Petra Musila. Popsat jejich kariéru stručně není možné. Jsou to vědecké a akademické hvězdné kariéry se zkušenostmi ve finanční sféře. S kým se chce ten duševní trpaslík srovnávat? #ekonomie #věda #politika

V hloubce skoro půl druhého kilometru pod zemí v Jižní Dakotě zaznamenal nejcitlivější detektor světa signál, který by mohl naznačovat interakci s hypotetickou částicí temné hmoty, což by představovalo jeden z nejvýznamnějších objevů moderní fyziky, avšak vyžaduje další potvrzení. #temnáhmota #věda #fyzika

Článek se zabývá přínosy vědeckého festivalu v Brně, kde účastníci mohou objevovat historické poklady, jako jsou gombíky z doby Velké Moravy, a seznámit se s novými metodami léčby vysokého krevního tlaku a technologiemi ochrany dokumentů. #Věda #FestivalVědy #Technologie

Masakr, co všechno AI umí. Dělám prezentaci na jednu konferenci stran popularizace vědy... a pár promptů, nasypání trochu vstupních dat, dvě-tři hodiny interakcí... A padám na zadek... Zas a znova žasnu nad tím, co je možné s ní vytvořit. Tady máte výslednou prezentaci https://t.co/suwzTllCCF #AI #technologie #věda #CZ

Brněnští vědci zkoumají, proč se pravda o světovém spiknutí zjevuje těm největším idiotům, a výhradně v autě. https://t.co/RACcxr1Fpw https://t.co/0wi9tN3KWb #věda #pravda #spiknutí

Marek Stoniš (šéfredaktor Deníku To) stále nedokáže pobrat bazální fakt, že se různé části světa oteplují různě rychle. Pevniny rychleji než oceány. Polární oblasti rychleji než rovník. Nedokáže mu někdo tuto komplexní skutečnost vysvětlit? https://t.co/y98OWUdoQq #klimatickázměna #globálníoteplování #věda

Rover Curiosity oslavil 14 let na Marsu, přičemž nedávné snímky odhalily fascinující krajinu s tajemnými polygonálními strukturami a poškozením kol, zatímco vědci zkoumají možné způsoby jejich vzniku a původ některých tmavých kamenů v této oblasti. #Curiosity #Mars #Věda #dobrezpravy

@TomasKoblizek , jste zaměstnanec veřejné vědecké instituce. Jako vědec se i veřejně prezentujete. Dostáváte poměrně často prostor ve veřejnoprávních médiích. Často se vyjadřujete ve prospěch omezení svobody projevu. Proto by možná bylo dobré, kdybyste se pokusil vypořádat s následujícími dotazy ohledně toho, co jste uveřejnil ke zproštění SPD obžaloby: ⏩Jak tedy může politická strana varovat před bezpečnostními dopady nelegální migrace, aniž by se jednalo o podněcování nenávisti? Může politická strana ve svých materiálech upozorňovat, že největší nebezpečí znamená migrace z islámských zemí, aniž by se jednalo o podněcování nenávisti?⏪ Odpovíte na tyto dva dotazy prosím? Myslím, že nebudu jediný, koho bude Vaše odpověď zajímat. #svobodaProjevu #věda #migrace

“Rekordní investice” do vědy paní dluženy budou o 1,2 miliardy nižší, než letos. Já umět počítat jak ona, rodina se mě dávno zřekne. #věda #investice #ekonomika

Vědci začínají využívat malé laboratorní struktury z lidských neuronů, nazývané mozkové organoidy, k vytváření revoluční 'organoidní inteligence', která se učí a reaguje na signály, čímž otevírá nové možnosti v vývoji výpočetních systémů. #organoidníinteligence #neurony #věda #dobrezpravy

Debata o vyškrtnutí Pluta ze seznamu planet, která byla vyvolána rozhodnutím Mezinárodní astronomické unie před dvaceti lety, pokračuje a stále vyvolává intenzivní spory mezi odborníky o definici planety a status Pluta v rámci sluneční soustavy. #Pluto #astronomie #věda

Vědci zjistili, že vystavení světlu během vývoje retinálních organoidů zásadně podporuje dozrávání fotoreceptorů a zlepšuje jejich funkčnost, čímž napomáhá dalšímu výzkumu lidského oka a onemocnění sítnice. #věda #fotoreceptory #retinálníorganoidy #dobrezpravy

Studie naznačuje, že Země pravděpodobně přežije fázi rudého obra a asymptotické obří větve Slunce, pokud Slunce ztratí hmotu dostatečně rychle, zatímco Merkur a Venuše pravděpodobně budou pohlceni. #slunečnísystém #hvězdnáevoluce #věda

Vědec Rajchl sdílí své objevy. Za rakovinu může vždy očkování ! Já si zase myslím, že to, že Rajchl natáčel porno a že má úplně vy**danej mozek spolu souvisí! https://t.co/spBqFQKnLH #věda #rakovina #očkování

Článek se zabývá projektem Zeptej se vědce!, který vznikl během pandemie jako reakce na šíření dezinformací, jehož cílem je zprostředkovat lidem vědecké informace srozumitelnou formou prostřednictvím komunity vědců, a zmiňuje zábavný dotaz o možnosti přežití člověka po spolknutí velrybou. #Věda #ZeptejSeVědce #Covid19

🎓 Co je zač titul CSc. za jménem? Je to starší titul označující kandidáta věd (candidatus scientiarum), který byl nahrazen titulem Ph.D., tedy doktor filozofie (philosophiæ doctor). Oslovení *pane kandidáte věd se neužívá; oslovení pro Ph.D. je pane doktore. #kaleidoskopcestiny #vzdělání #titul #věda

Dokumenty vědkyně premiérova firma přiložila bez jejího vědomí k žádosti o dotaci “VŠCHT ale žádné výzkumné a vývojové aktivity v projektu PZL Toast neprovedla a ani reálně neprobíhala žádná dlouhodobá spolupráce na společném výzkumu a vývoji,“ stojí v obžalobě #věda #dotace #výzkum

Studie japonských vědců ukázala, že krev lidí starších 110 let obsahuje zvýšené množství cytotoxických T-lymfocytů CD4, které mohou hrát klíčovou roli v jejich odolnosti vůči nádorovým onemocněním, čímž naznačuje, že imunitní systém se i v pokročilém věku stále přizpůsobuje a může představovat tajnou zbraň dlouhověkosti. #dlouhověkost #imunitnísystém #věda #dobrezpravy

Dokud budeme vědecká fakta označovat za „náboženství“ a popírat klimatickou změnu, nikam se nepohneme. Můžeme zakládat sto komisí, ale realitu tím nezměníme. Chceme-li chránit naši krajinu a půdu, musíme začít dělat kroky, které odpovídají realitě. Ne osobním či stranickým zájmům. My máme jasnou strategii jak se na změnu klimatu připravit a vodu v krajině udržet. #KlimatickáZměna #Věda #OchranaŽivotníhoProstředí

V létě 1968 odjel osmnáctiletý Ondřej Křivánek z Prahy na několik týdnů do Anglie, aby si procvičil angličtinu. Měl se vrátit na matematicko-fyzikální fakultu (@matfyz). Pak přišla noc z 20. na 21. srpna. Tanky Varšavské smlouvy obsadily Československo. Otec mu před odjezdem řekl jedinou větu: „Jestli přijdou Rusové, nevracej se.“ Zůstal. O téměř šedesát let později, v březnu 2026, stál tentýž muž v Brně při slavnostním otevření nové laboratoře UltraSTEM v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR). Přivezl technologii, kterou spoluvytvořil a která teď poprvé stojí v Česku. Křivánek se narodil 1. srpna 1950 v Praze-Bubenči. V osmnácti reprezentoval Československo na Mezinárodní fyzikální olympiádě. Po invazi a nucené emigraci získal stipendium na University of Leeds, vystudoval fyziku s vyznamenáním a pokračoval na Cambridge u Archieho Howieho. Doktorát obhájil v roce 1976. Pak následovala klasická vědecká pouť špičkového vědce: postdoky v Kjótu, Bellových laboratořích a Berkeley. V Berkeley postavil svůj první spektrometr pro elektronovou energetickou ztrátovou spektroskopii. Později v Gatanu vyvinul systémy, které se staly standardem. Klíčový problém elektronové mikroskopie byl starý přes padesát let: sférická aberace. Elektronové čočky nedokázaly zaostřit paprsek dost ostře, aby bylo možné spolehlivě vidět jednotlivé atomy. Mnozí experti tvrdili, že to nejde. Křivánek s Niklasem Dellbym to v Cambridge v roce 1997 dokázali. Vznikl první funkční korektor aberací pro skenovací transmisní elektronový mikroskop. V roce 2000 dodali první komerční verzi do IBM. Rozlišení překročilo hranici jednoho ångströmu. V roce 1997 založili firmu Nion a postupně z ní udělali výrobce celých mikroskopů UltraSTEM. Ty dnes umožňují i vibrační spektroskopii a zobrazování lehkých prvků včetně vodíku bez poškození vzorku. V roce 2020 Křivánek získal Kavliho cenu za nanovědy. Nion později koupil Bruker (@bruker). Křivánek dnes působí jako jeho vědecký poradce a afilovaný profesor na Arizona State University (@ASU). Do Brna přijel v březnu 2026 jako host. Nová laboratoř UltraSTEM je vybavena špičkovým elektronovým mikroskopem Nion, který je prvním přístrojem svého druhu v Česku. Pracuje s nízkými energiemi elektronů a pokročilými metodami, jako je 4D-STEM a ptychografie. Umožňuje zkoumat citlivé materiály i biologické struktury atom po atomu, aniž by je zničil. Mikroskop stál přes 50 milionů korun a laboratoř je otevřená vědcům z celé Evropy. Pro české a evropské výzkumníky to znamená konkrétní posun. Brno už dlouho patří mezi silná centra elektronové mikroskopie. S tímto přístrojem získává nástroj, který dovoluje studovat materiály a biologické vzorky na úrovni, kde dříve hrozilo jejich zničení. To otevírá cestu k přesnějšímu výzkumu nových materiálů, polovodičů, katalyzátorů i biomolekul a posiluje mezinárodní spolupráci. Křivánek na otevření osobně představil historii firmy a technologií, které se staly standardem. Vedle něj seděl nositel Nobelovy ceny Richard Henderson. Příběh se tím uzavřel: chlapec, kterého invaze „uvěznila“ venku, se po téměř šedesáti letech vrátil s know-how, které změnilo obor. Sám zůstal v Americe, ale jeho technologie teď stojí v Brně a slouží dalším generacím. Elektronová mikroskopie není jen o ostrých fotkách. Umožňuje pochopit, proč materiály fungují, jak se chovají defekty v polovodičích, nebo jak vypadají biologické struktury na úrovni, kde rozhoduje jeden atom. Díky korektorům aberací se z „Hubbleova dalekohledu před opravou“ staly nástroje, které vidí ostře – a teď i u nás. P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden zajímavý pozitivní příběh. Pomozte je šířit – like, komentář, sdílení, bookmark a hlavně follow, ať vám neuniknou ty příští. Co vás na tomhle příběhu zaujalo nejvíc? #historie #věda #inovace