Nobelovu cenu za lékařství letos získali dva Němci, Peter Hegemann a Georg Nagel, spolu s Američanem Karlem Deisserothem za jejich průlomové objevy v oblasti optogenetiky a studia iontových kanálů, které umožňují přesné ovládání neuronové aktivity pomocí světla. #NobelovaCena #optogenetika #věda

„Je to velká investice, ale bez investic se ve výzkumu dál prostě neposuneme. Tento nový přístroj otevírá nové možnosti a horizonty výzkumu – od kosmu až po radiomedicínu,“„Je to velká investice, ale bez investic se ve výzkumu dál prostě neposuneme. Tento nový přístroj otevírá nové možnosti a horizonty výzkumu – od kosmu až po radiomedicínu,“ zdůrazňuje předseda Akademie věd Radomír Pánek. #věda #výzkum #radiobiologie

Na Bulovce byla otevřena nová ozařovna T100, která za 21 milionů korun rozšíří možnosti výzkumu v oblastech radiobiologie a kosmických misí, a umožní také kalibraci a ověřování dozimetrů. #věda #výzkum #radiobiologie

@spratek_jan @skodova_lucie Jinak díky tomu, že na povrchu Měsíce přistálo a hopsalo 12 chlapů v rámci projektu Apollo a že nám vyjma fotek přivezli zpátky na Zem i měsíční šutry, tak víme, že Země a Měsíc kdysi dávno jedním tělesem byly... Stalo se totiž to, že do Země nabourala planetka Theia... https://t.co/giSDmv4khU #Měsíc #Apollo #věda #CZ

Tým inženýrů a vědců testuje prototyp roveru Charlie ve španělské poušti, aby připravil evropskou misi ExoMars na výzkum života na Marsu plánovanou na rok 2030. #ExoMars #rover #věda

🧵 1/8 V útesu u Lamanšského průlivu ležela zkamenělá páteř s krkem tak dlouhým, že to tehdejší věda považovala za nemožné. Významný pařížský anatom podle pouhé kresby prohlásil nález za podvrh a slepenec. Ženu, která ho přitom vlastníma rukama vykopala, do přednáškového sálu vůbec nepustili. Zůstaly jí jen dluhy a neuznané zásluhy. Pokud se vám seriál #ZenyVeVede líbí, sdílejte ho dál (nejlépe tento první příspěvek vlákna, ostatním stačí dávat like, abyste věděli co už jste přečetli). Jmenovala se Mary Anningová a žila v Lyme Regis, malém přístavním městečku na dorsetském pobřeží. Dnes se této oblasti říká Jurské pobřeží. Před dvěma sty miliony let tudy proudilo teplé moře a do jílovitých usazenin a vápenců padala těla tvorů, které na počátku 19. století ještě nikdo neuměl pojmenovat. #ZenyVeVede #MaryAnningova #Veda

🧵 1/7 V laboratoři bez fotomikroskopu napočítala v buňkách dítěte sedmačtyřicet chromozomů. Kolega si odvezl preparáty k fotografování. Na článku, který položil základy lidské genetiky, byl pak uvedený jako první autor. Její jméno navíc v publikaci zkomolili. Vítám vás u dalšího dílu z mé série #ZenyVeVede. Pakliže se vám líbí, lajkujte a sdílejte ho. Doporučení pro vlákna - lajkovat každý tweet (i pro vás abyste viděli, kde jste skončili), sdílet stačí nejlépe ten první (když to uděláte hned, tak se pak nebudete muset vracet) #ŽenyVeVědě #Genetika #Věda

Studie vedená vědci z University of London naznačuje, že polygonální praskliny na Venuši by mohly být důkazem existence dávných oceánů, neboť svým charakterem podobají prasklinám vytvářeným na Zemi v jemnozrnných sedimentech na mořském dně. #Venuše #věda #polygonálnípraskliny

🧵 1/8 V kilometrech papíru s vlnovkami uviděla tik. Opakoval se každou vteřinu a třetinu, přesně jako metronom. Pulsoval. Školitel tvrdil, že je to jen porucha. O šest let později si Nobelovu cenu za ten tik odnesli dva muži. Učebnice znají pulsary. Jméno studentky, která je v záznamu objevila, však dlouho ne. Jocelyn Bell Burnellová. 👇 #věda #NobelovaCena #pulsary

Zatím nejlepší vědecká studie tohoto roku. Pozor, v tuhle chvíli working paper, ještě není peer reviewed, ale to považuju za formalitu. #věda #studie #research #Therearenospecificcountriesmentionedinthetweet. Countrycodes:

"Významně navýšíme výdaje na vědu, výzkum a inovace…“ slíbila vláda ve vládním prohlášení. A realita? Ministerstvo průmyslu a obchodu přiznává, že vědu nečekají hojné časy a Česko se ve výkonnosti výzkumu a inovací dál propadá na chvost Unie. https://t.co/QTt16Zpy4O #věda #výzkum #inovace

„Sluneční vítr je tok elektricky nabitých částic. Pokud zasáhne Zemi, může ovlivnit její magnetické pole,“„Sluneční vítr je tok elektricky nabitých částic. Pokud zasáhne Zemi, může ovlivnit její magnetické pole,“ vysvětlil Druckmüller. #zatmění #slunce #věda

Matematici z VUT zachytili unikátní snímky sluneční koróny a koronální díry během slunečního zatmění, což poskytuje cenné informace pro astrofyziku a výzkum slunečního větru. #zatmění #slunce #věda

Noc vědy nabídne letos pestrý program zaměřený na komunikaci, včetně workshopů, přednášek, démonstrací chirurgických zákroků a výcviku asistenčních psů, s cílem zpřístupnit vědu i lidem se zdravotním postižením a bourat mýty o vědcích. #NocVědy #Věda #Komunikace

A hranice toho, co život dokáže, se zase o něco posunuje. Nový objev ukazuje, že se složitý život dokáže reprodukovat za teploty 63 °C! O něco tepleji, než si vědecká obec doposud myslela. A to znamená, že má život smysl hledat na zase o něco více místech ve vesmíru :) #ŽivotVeVesmíru #Objev #Věda #CZ

Já, člověk věřící vědě, odmítající laciné konspirace, pomalu odsunu kávu s octem, poškrábu se pod dokonale vytvarovanou alobalovou přilbou a povídám: „Hele… ty fakt věříš na chemtrails?“ #věda #konspirace #chemtrails

Čína zahájila masovou výrobu chladicího nátěru, který dokáže snížit teplotu stěn až o 25 °C, a to díky technologii pasivního radiačního chlazení vyvinuté v rámci spolupráce mezi Charbinským technologickým institutem a China Construction Zhonghuan, přičemž první testy potvrdily jeho účinnost na petrochemických nádržích na ostrově Chaj-nan. #chlazení #věda #technologie

Vědci z Kalifornské univerzity zjistili, že Tyrannosaurus rex měl průměrnou tělesnou teplotu kolem 36 stupňů Celsia, což naznačuje, že byl teplokrevný, a vyvrací tak představu o něm jako o pomalém studenokrevném predátorovi. #TyrannosaurusRex #teplota #věda

NASA objevila nový kráter na Měsíci, který vznikl při nárazu asteroidu v roce 2024, přičemž jeho velikost a důsledky vrhají nové světlo na rizika pro budoucí astronauty a dlouhodobou přítomnost lidí na Měsíci. #Měsíc #NASA #věda

Nevím, co jste vystudoval vy a čím se živíte, ale příště doporučuji číst, než se vydáte do dobrodružství komentování, můžete pak vypadat jako hlupák. Ale tipuji, že jste se také určitě zabýval AI na Oxfordské univerzitě! "Mgr. Jan Kulveit, Ph.D. Jan Kulveit se v současné době zabývá výzkumem komplexním systémů složeným z lidí a umělých inteligencí a matematickými teoriemi spolupráce a laskavosti. Doktorát z fyziky získal na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlově v Praze. Před CTS působil jako výzkumný pracovník na Future of Humanity Institute na Oxfordské univerzitě a zabýval se makrostrategií, sladěním AI s lidskými zájmy a existenciálním rizikem. Během pandemie covid spoluzaložil projekt Epidemic Forecasting a pracoval na modelování pandemie." #AI #věda #komunikace