Vědci zjistili, že vystavení světlu během vývoje retinálních organoidů zásadně podporuje dozrávání fotoreceptorů a zlepšuje jejich funkčnost, čímž napomáhá dalšímu výzkumu lidského oka a onemocnění sítnice. #věda #fotoreceptory #retinálníorganoidy #dobrezpravy

Studie naznačuje, že Země pravděpodobně přežije fázi rudého obra a asymptotické obří větve Slunce, pokud Slunce ztratí hmotu dostatečně rychle, zatímco Merkur a Venuše pravděpodobně budou pohlceni. #slunečnísystém #hvězdnáevoluce #věda

Vědec Rajchl sdílí své objevy. Za rakovinu může vždy očkování ! Já si zase myslím, že to, že Rajchl natáčel porno a že má úplně vy**danej mozek spolu souvisí! https://t.co/spBqFQKnLH #věda #rakovina #očkování

Článek se zabývá projektem Zeptej se vědce!, který vznikl během pandemie jako reakce na šíření dezinformací, jehož cílem je zprostředkovat lidem vědecké informace srozumitelnou formou prostřednictvím komunity vědců, a zmiňuje zábavný dotaz o možnosti přežití člověka po spolknutí velrybou. #Věda #ZeptejSeVědce #Covid19

🎓 Co je zač titul CSc. za jménem? Je to starší titul označující kandidáta věd (candidatus scientiarum), který byl nahrazen titulem Ph.D., tedy doktor filozofie (philosophiæ doctor). Oslovení *pane kandidáte věd se neužívá; oslovení pro Ph.D. je pane doktore. #kaleidoskopcestiny #vzdělání #titul #věda

Dokumenty vědkyně premiérova firma přiložila bez jejího vědomí k žádosti o dotaci “VŠCHT ale žádné výzkumné a vývojové aktivity v projektu PZL Toast neprovedla a ani reálně neprobíhala žádná dlouhodobá spolupráce na společném výzkumu a vývoji,“ stojí v obžalobě #věda #dotace #výzkum

Studie japonských vědců ukázala, že krev lidí starších 110 let obsahuje zvýšené množství cytotoxických T-lymfocytů CD4, které mohou hrát klíčovou roli v jejich odolnosti vůči nádorovým onemocněním, čímž naznačuje, že imunitní systém se i v pokročilém věku stále přizpůsobuje a může představovat tajnou zbraň dlouhověkosti. #dlouhověkost #imunitnísystém #věda #dobrezpravy

Dokud budeme vědecká fakta označovat za „náboženství“ a popírat klimatickou změnu, nikam se nepohneme. Můžeme zakládat sto komisí, ale realitu tím nezměníme. Chceme-li chránit naši krajinu a půdu, musíme začít dělat kroky, které odpovídají realitě. Ne osobním či stranickým zájmům. My máme jasnou strategii jak se na změnu klimatu připravit a vodu v krajině udržet. #KlimatickáZměna #Věda #OchranaŽivotníhoProstředí

V létě 1968 odjel osmnáctiletý Ondřej Křivánek z Prahy na několik týdnů do Anglie, aby si procvičil angličtinu. Měl se vrátit na matematicko-fyzikální fakultu (@matfyz). Pak přišla noc z 20. na 21. srpna. Tanky Varšavské smlouvy obsadily Československo. Otec mu před odjezdem řekl jedinou větu: „Jestli přijdou Rusové, nevracej se.“ Zůstal. O téměř šedesát let později, v březnu 2026, stál tentýž muž v Brně při slavnostním otevření nové laboratoře UltraSTEM v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR). Přivezl technologii, kterou spoluvytvořil a která teď poprvé stojí v Česku. Křivánek se narodil 1. srpna 1950 v Praze-Bubenči. V osmnácti reprezentoval Československo na Mezinárodní fyzikální olympiádě. Po invazi a nucené emigraci získal stipendium na University of Leeds, vystudoval fyziku s vyznamenáním a pokračoval na Cambridge u Archieho Howieho. Doktorát obhájil v roce 1976. Pak následovala klasická vědecká pouť špičkového vědce: postdoky v Kjótu, Bellových laboratořích a Berkeley. V Berkeley postavil svůj první spektrometr pro elektronovou energetickou ztrátovou spektroskopii. Později v Gatanu vyvinul systémy, které se staly standardem. Klíčový problém elektronové mikroskopie byl starý přes padesát let: sférická aberace. Elektronové čočky nedokázaly zaostřit paprsek dost ostře, aby bylo možné spolehlivě vidět jednotlivé atomy. Mnozí experti tvrdili, že to nejde. Křivánek s Niklasem Dellbym to v Cambridge v roce 1997 dokázali. Vznikl první funkční korektor aberací pro skenovací transmisní elektronový mikroskop. V roce 2000 dodali první komerční verzi do IBM. Rozlišení překročilo hranici jednoho ångströmu. V roce 1997 založili firmu Nion a postupně z ní udělali výrobce celých mikroskopů UltraSTEM. Ty dnes umožňují i vibrační spektroskopii a zobrazování lehkých prvků včetně vodíku bez poškození vzorku. V roce 2020 Křivánek získal Kavliho cenu za nanovědy. Nion později koupil Bruker (@bruker). Křivánek dnes působí jako jeho vědecký poradce a afilovaný profesor na Arizona State University (@ASU). Do Brna přijel v březnu 2026 jako host. Nová laboratoř UltraSTEM je vybavena špičkovým elektronovým mikroskopem Nion, který je prvním přístrojem svého druhu v Česku. Pracuje s nízkými energiemi elektronů a pokročilými metodami, jako je 4D-STEM a ptychografie. Umožňuje zkoumat citlivé materiály i biologické struktury atom po atomu, aniž by je zničil. Mikroskop stál přes 50 milionů korun a laboratoř je otevřená vědcům z celé Evropy. Pro české a evropské výzkumníky to znamená konkrétní posun. Brno už dlouho patří mezi silná centra elektronové mikroskopie. S tímto přístrojem získává nástroj, který dovoluje studovat materiály a biologické vzorky na úrovni, kde dříve hrozilo jejich zničení. To otevírá cestu k přesnějšímu výzkumu nových materiálů, polovodičů, katalyzátorů i biomolekul a posiluje mezinárodní spolupráci. Křivánek na otevření osobně představil historii firmy a technologií, které se staly standardem. Vedle něj seděl nositel Nobelovy ceny Richard Henderson. Příběh se tím uzavřel: chlapec, kterého invaze „uvěznila“ venku, se po téměř šedesáti letech vrátil s know-how, které změnilo obor. Sám zůstal v Americe, ale jeho technologie teď stojí v Brně a slouží dalším generacím. Elektronová mikroskopie není jen o ostrých fotkách. Umožňuje pochopit, proč materiály fungují, jak se chovají defekty v polovodičích, nebo jak vypadají biologické struktury na úrovni, kde rozhoduje jeden atom. Díky korektorům aberací se z „Hubbleova dalekohledu před opravou“ staly nástroje, které vidí ostře – a teď i u nás. P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden zajímavý pozitivní příběh. Pomozte je šířit – like, komentář, sdílení, bookmark a hlavně follow, ať vám neuniknou ty příští. Co vás na tomhle příběhu zaujalo nejvíc? #historie #věda #inovace

💉 Blíží se doba, kdy když dostanete raka, tak si ráno skočíte k obvoďákovi pro 🐝 a bude zase dobře. Složené úročení bude mít ještě větší smysl… když tu budeme do 100+… $MRNA Každopádně vědcům tleskám 👏 #zdraví #věda #rakovina

Čtyři minuty. Trocha soli. A z obyčejného diamantového prášku se stane materiál, který svítí a dokáže „cítit“ své okolí. Český tým právě ukázal, že výroba kvantových medicínských senzorů budoucnosti nemusí trvat týdny a stát majlant. Nanodiamanty jsou drobné krystalky diamantu, menší než virus. Když do jejich mřížky vložíte speciální defekt – dusíkovou vakanci (takzvané NV centrum) – začnou se chovat jako miniaturní světelné senzory. Po nasvícení září a jejich světlo se mění podle magnetického pole, teploty nebo elektrického náboje v jejich okolí. Dokážou měřit teplotu uvnitř živé buňky nebo detekovat jednotlivé molekuly. Až donedávna ale platilo, že kvalitní „svítící“ nanodiamanty se vyrábějí pomalu, draze a v množství menším než špetka. Standardní postup vypadal takto: diamantový prášek se dva týdny ozařoval v urychlovači částic a pak se dlouho žíhal při vysoké teplotě. Výsledek? Méně než gram použitelného materiálu. Mezinárodní tým vedený Petrem Cíglerem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (@IOCBPrague) však dosavadní postupy zásadně změnil. Metoda PTQ (Pressure and Temperature Qubits) trvá pouhé čtyři minuty. Diamantový prášek se smíchá s obyčejnou kuchyňskou solí a vloží do průmyslového lisu. Ten vytvoří tlak a teplotu podobné podmínkám hluboko v zemském plášti. Sůl se roztaví, obalí částice jako ochranný plášť a zabrání jejich spékání. Po ochlazení se jednoduše smyje vodou a zůstane čistý, fluoreskující prášek. „Dokázali jsme přípravu kvantových center více než tisíckrát zrychlit. Teď místo gramů vyrábíme kilogramy,“ říká první autor studie Michal Gulka. Jeden lis za týden vyrobí tolik materiálu, kolik by klasickou metodou vznikalo přes čtyřicet let. A co víc – nové nanodiamanty mají lepší vlastnosti: stabilnější světlo, delší „paměť“ a vyšší citlivost. Proč je to důležité? Kvalitní kvantové senzory se totiž teprve teď mohou stát cenově i prakticky dostupnými pro laboratoře i komerční firmy. Americká společnost MegaDiamond, která se na vývoji podílela, už plánuje průmyslovou výrobu. Aplikace zahrnují precizní lékařskou diagnostiku, mapování teploty a magnetických polí uvnitř buněk či detekci jednotlivých molekul. Jednou možná vzniknou i senzory, které pomohou dříve odhalit nemoci nebo sledovat procesy, jež dnes nevidíme. Český tým z ÚOCHB tak učinil významný krok vpřed. Nepředložil jen další vědeckou publikaci, ale vytvořil metodu, která z laboratorní rarity dělá materiál pro velkosériovou výrobu. A to je přesně ten typ úspěchu, na který můžeme být pyšní. P. S.: Každý den sem dávám alespoň jeden pozitivní příběh z české a světové vědy. Pomozte je šířit – dejte lajk, komentář, sdílení, bookmark a hlavně mě sledujte, ať vám další neutečou. Co si myslíte, jak se rozšíří takové dostupné nanosenzory v běžné medicíně? #Nanotechnologie #KvantovéSenzory #Věda

Věda bez možnosti pochybovat není věda. Je to dogma. Špatný nebo nepravdivý názor má být vyvrácen důkazy. Ani nepravdivý názor však nesmí být umlčen mocí. Lidi, kteří svou autoritou ničili životy ostatních, musí být připraveni odpovídat za svá rozhodnutí. Máme nejen právo, ale #věda #svoboda #pravda #Nocountrycodesarementionedinthetweet.

Přátelé, tak TOHLE je pecka. Kotlár to konečně vzal za správný konec. Vzal tu analýzu Slovenské akademie věd, která měla uklidnit slovenskou veřejnost, že ve vzorcích žádná cizí DNA není, a dal tu analýzu vyhodnotit snad jediným třem lidem na světě, kteří tomu fakt rozumí. A tohle už fakt nepůjde okecat. Tohle je game changer. Jmenují se Kevin McKernan, David J. Speicher a Jessica Rose. Přičemž McKernan je TEN, který to znečištění ve vakcínách před dvěma lety objevil a reportoval to i FDA. Já o tom podrobně mluvím ve svém podcastu zde: https://t.co/JWvUdAhsP5 A tihle tři vědci našli v postupu SAV celou řadu naprosto zásadních chyb a zdůvodnili, proč její výsledky nelze vůbec brát vážně. Je to průšvih jako mraky. Ale od začátku: Je jedna důležitá věc, kterou musíte vědět. Důvod, proč je tak složité jednoznačně říct, kolik cizí DNA ve vakcínách bylo - té DNA, která tam vůbec neměla být - je ten, že existuje několik způsobů, jak to měřit. A některé metody to množství podhodnocují a jiné nadhodnocují. SAV použila tři metody, jak ty zbytky najít. Až potud v pořádku. Ďábel tkví v detailu. V podstatě jde o to, jak dlouhé řetězce hledáte. Ty úplně malinkaté, řekněme desítky párů bází, jsou z hlediska integrace do genomu vcelku neškodné, protože jsou tak krátké, že nenesou žádnou informaci. Pak jsou ty prostřední. Fragment 150- 500 bp se integruje nejefektivněji. Je dost malý na to, aby proklouzl do jádra, a dost velký na to, aby ho opravný mechanismus chytil. A tam už pak takový kousek okolo 500 bp může udělat pořádnou neplechu, protože když k tomu ještě obsahuje tzv. promotor a enhancer SV40, a to celé se integruje se do genomu, tak to pak začne spouštět to, co je v genomu ZA ním - třeba onkogen. To je třeba klasický mechanismus vzniku lymfomů. No a pak ty velké: Fragment >5000 bp se integruje hůř, ale když už se integruje, je to průšvih, protože nese celý funkční program. Kdyby tam k tomu byl i ten promotor, tak by to znamenalo, že máte do DNA zabudovaný recept na výrobu spike proteinu a vaše buňka by do smrti vyráběla spike. Naštěstí rovnou uklidnuju, že tahle varianta, že se ten dlouhý řetězec celý zabuduje do genomu, je fakt hodně málo pravděpodobná a nevím o tom, že se to někde potvrdilo v nějakém in vivo modelu. Ale - ty kratší kousky jsou pravděpodobnější a na problém zadělat umí. A to se pořád vubec nebavíme o situaci, kdy ty kousky ani neproniknou do jádra bunky, ale jen si tak plavou v cytoplazmě. I to je pruser, I 150 bp fragment může spustit cGAS-STING zánět, což není jen tak obyčejný zánět, jako když zmáčknete zvonek, abyste zavolali na sestru, že je vám blbě. To je red alert, kdy držíte zvonek a řvete na celé kolo pomoc, takže pro vás letí helikoptréra až z Mnichova a vy stejně ten zvonek pořád držíte. To se děje ve vašem těle, když máte v bunce tenhle poplach. Zkrátka: Imunitní systém je v totalní panice ani k žádné integraci nemuselo dojít. A teď k tomu, k čemu došlo: SAV ujistila veřejnost, že těch kousků je ve vakcínách málo a ještě to jsou ty úplně nejkratší. Jenomže McKernan říká - bacha, takhle ne. Oni si třeba vzorky předtím zahřáli na 95 °C, aby se uvolnily nukleové kyseliny z lipidové kapsle, ale tím si ty kousky sami rozbili. Tak to by jako nešlo, že jo. To je pak jasné, že tam žádný dlouhý nenajdou. A pak to počítání kousků. To je taky věda. Představte si mrkev rozsekanou na 45 kousků v polévce. A vy ji musíte hledat jen podle špičky, protože jen podle špičky tu mrkev poznáte. Vytáhnete z polévky 45 špiček, jenomže když je zvážíte tak nesmíte zapomenout, že jste zvážili jen ty špičky. A přesně takhle oni to tam převedli na hmotnost :-D A pak hledáte ten nejdůležitější kousek - tedy spike. SAV hledala spike dlouhým primerem 233 bp, který se do fragmentu 150 bp fyzicky nevejde. Systematicky ho tak neviděla. Další věc: při výrobě vznikají tzv. hybridy RNA:DNA - dvouvlákno, kde jedno vlákno je RNA vakcíny a druhé je zbytková DNA. Je to slepené dohromady a drží to jak luteránská víra. Tyhle hybridy jsou přitom odolné vůči enzymům DNázám, které je PRÝ měly rozsekat, hned v továrně na ty malé kousíčky. Ovšem tohle se tenkrát v továrně nestalo. Nerozsekali je, protože ten slepenec tomu bránil. A oni to nevěděli. A tyhle nebezečné hybridy SAV vůbec neměřila. Takhle bych mohla pokračovat, chyb je tam jak máku. Z jejich měření nevyplývá VŮBEC NIC. Je to prostě špatně. Já gratuluji Kotlárovi, že do toho říznul. Doufám, že tuhle linku už udrží, protože tohle je věda, a ne řeči o zmutované kukuřici. Ještě chci na závěr říct, že celá ta debata je vlastně docela zvrácená, protože akademici se pořád odkazují na nějaký LIMIT. A řeší, jestli je toho bordelu pod nebo nad limit. Jenomže používají jako limitní množství číslo, o kterém nelze říct vůbec nic. A to zejména proto, že to množství, které používají jako bezpečnou hladinu, se týká tzv. "nahé" DNA. Řeknu to hloupě - kdyby vám někdo do těla vstříknul prostě ten řetězec písmenek, rozsekaný, fragmentovaný na kousky. Takže limit pro NAHOU DNA je 10 ng na jednu dávku, což stanovila WHO a FDA už v 80. letech. Fajn. Jenomže tenhle limit neříká vůbec nic o DNA z těchto moderních covidových vakcín. Tam je to totiž udělané tak, že ta DNA je zabalená do lipidového obalu. Představte si to jako olejovou kapsli. A v téhle kapsli vám ta DNA proklouzne do buňky násobně snadněji. Ta kapsle je klíč. Takže stačí mnohonásobně nižší množství, aby to bylo nebezpečné. A navíc je to slepené do toho hybridu. To je prostě něco úplně jiného než nahá DNA. Chápete bizarnost celé debaty? Hádají se, jestli to splňuje limit, který byl přitom stanovený na něco, co mělo uplně jiné vlastnosti. I na to poukazuje McKernan a spol. Přátelé, vakcíny se vyráběly v plazmidech bakterie Escherichia coli. To je prostě fakt. Zbytky těch plazmidů ve vakcínách zůstaly. V některých šaržích více, v jiných méně. To je prostě fakt a kdo tvrdí něco jiného, je tmář. Slováci mají Kotlára, který po tom jde a konečně jde správným směrem. My máme @AndrejBabis , který nám do funkce instaloval Vojtěcha a @JTejc , co Pekové sebral razítko. Nějak si to přeberte. Já myslím, že byste měli dát dokupy petici, a začít řvát, že chceme vlastní měření. To je moje rada. https://t.co/fxNPKBYSOz #věda #vakcíny #Slovensko

Podle studií publikovaných v prestižním vědeckém časopise Nature byla v době ledové průměrná teplota na Zemi nižší o 6 °C než je dnes. Například podle pana Vlčka z hnutí STAN to je ale nesmysl, protože v době ledové ještě nebyly teploměry. #klima #věda #historie

Ministerstvo školství rozdělilo téměř 10 miliard korun na institucionální podporu vědy pro české vysoké školy na období 2026–2030, avšak rozdíly v podpoře na základě kvality vědeckého hodnocení jsou minimální, což zpochybňuje efektivitu této podpory pro zajištění kvalitního výzkumu. #institucionalnipodpora #vysokeskoly #vedavyzkum

Dovolím si dodat, že Peková byla úplně prvním českým vědcem, který veřejně prohlásil, že covid je umělého původu. Řekla to v březnu 2020 u Výborné na Radiožurnálu. Od té doby ji začali systematicky umlčovat a tehdejší covidisté ji prostě zničili. Až dospěla do stádia, kdy kompletně přestala věřit lidem. Ti samí bývalí covidisté ji dnes zesměšňují. Přitom oni skočili na lež WHO a Fauciho, že možnost umělého původu je vyloučena a smáli se všem, kteří to tvrdili. Až se nakonec ukázalo, že umělý původ a únik z laboratoře byl nejpravděpodobnější příčinou pandemie. Nic víc k tomu psát nebudu. Je to jen taková malá připomínka globálního totalitního režimu, který jsme téměř po celém světě nechali naše vlády zavést mezi lety 2020 a 2022. Ve všem s těmi vládami spolupracovala úplně všechna velká média jako jeden muž. Všichni v tu dobu náhle věřili Čínské komunistické straně úplně vše. Na druhou stranu, toto lidé a média ničili život každého vědce, který jakkoliv oponoval, i přes to, že byl evidentně zkušenější v oblasti. Například profesor Beran by taky mohl vyprávět. Tak co? Už jste zapomněli a zase věříte médiím? Dejte vědět do komentářů! #Covid19 #Věda #Dezinformace

Ministerstvo spravedlnosti zrušilo bláznivé vědkyni Pekové oprávnění vykonávat znaleckou činnost.🤭 Celé rozhodnutí here👇🏽 https://t.co/LmR3F7bOCB https://t.co/woAIkZ2H3s #spravedlnost #věda #znaleckáčinnost

Hana Dvořáková, vědkyně z týmu profesora Holého, vzpomíná na svůj životní obrat, kdy jí po objevu léků na HIV začaly přicházet obrovské částky peněz, které se rozhodla vrátit zpět vědě prostřednictvím Nadace Experientia, aby podpořila další generaci mladých vědců. #HIV #věda #filantropie #dobrezpravy

V Chorvatsku se hasiči snaží zvládnout rozsáhlý požár u letoviska Omiš, zatímco ve Francii ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let a v suchém počasí se zvyšuje aktivita vos. #Požár #SociálníSítě #Věda

@H_Langsadlova Vědecká fakta je třeba zpochybňovat nebo zesměšňovat každý den. Tím se věda liší od náboženství. Je to samotná definice vědy. Není překvapivé, že u ministryně pro vědu z TOPky je věda trhací papír na oltáři ideologie. #věda #politika #ideologie