Pětadvacetiletý Karel Kryl si 9. září 1969 sbalil jízdenku od Čedoku, dvě gramodesky a zásnubní prsten. Mířil na písničkářský festival na zřícenině hradu Waldeck v západoněmeckém Hunsrücku. Měl se vrátit za čtrnáct dní. Nevrátil se dvacet let. Rozhodnutí padlo až tam. Podle dochovaných papírů z Národního archivu se k azylu odhodlal teprve v cizině. Doma nechal skoro všechno: rodinu, věci i přítelkyni Helenu Landovskou, sestru herce Pavla Landovského. Rodičům napsal větu, která zní skoro jako ukolébavka a zároveň jako výmluvu před sebou samým: „Žádnej strach, ve světě se neztratím. A hlavně klid, nic se neděje. Chleba je tu stejnej jako doma.“ Nebylo. Německy neuměl. Práci neměl. Posluchače taky ne. Měřil sto padesát osm centimetrů. Kytara mu sahala skoro k ramenům. Přesto z něj už před odjezdem byl „národní tragéd“, jak si později sám říkal. Rodina knihtiskařů z Nového Jičína přišla v roce 1950 o tiskárnu. Stroje komunisté rozbili před očima šestiletého chlapce a odvezli do šrotu. Z keramické školy v Bechyni a vojny v Dobřanech se vynořil básník, který psal tak ostře, že režimu nezbylo než ho umlčet. Píseň *Bratříčku, zavírej vrátka* spadla podle jeho vlastních slov „z nebe“ v noci po 21. srpnu 1968. Viděl v Jičíně dva kluky s hlavami v dlaních. Deska stejného jména vyšla začátkem roku 1969 u Pantonu, protože Supraphon ji odmítl. Na obálce byly fotografie Josefa Koudelky. Režim zbývající náklad nechal rozřezat cirkulárkou. V hitparádě *Čtrnáct na houpačce* Českého rozhlasu (@CRozhlas) *Bratříček* nejdřív skončil druhý, pak vyhrál. Pak zakázali píseň i pořad. Po prvním výročí okupace v srpnu 1969 zasáhly na Václavském náměstí Lidové milice. Krylovy koncerty se rušily jeden za druhým. Festival na Waldecku, poslední ze série *Chanson Folklore International*, byl tehdy jednou z mála cest ven. Po dvou týdnech požádal ve Spolkové republice Německo o politický azyl. Usadil se v Mnichově, kterému říkal Mníšek pod Alpou. Žil skromně, studoval dějiny umění a žurnalistiku, koncertoval pro krajany. Pro Rádio Svobodná Evropa (@RFERLPress) nejdřív pracoval jako externista, od roku 1983 jako řádný redaktor. Vedl i sportovní relace a vlastní okénko *Krylologie*. Německé občanství si nikdy nevzal, protože by se musel vzdát československého. Alba *Rakovina*, *Maškary* a *Karavana mraků* se do republiky pašovala v obalech od operet. Lidé je kopírovali na magnetofonech. Za šíření jeho písní padly u nás i dva nepodmíněné tresty vězení. Režim na něj přes hranici nedosáhl. Písně ano. Domů se podíval až 30. listopadu 1989, na pohřeb matky. Týden v rozjetém převratu označil za nejhezčí týden života. Pak přišlo zklamání z porevoluční politiky, z rozdělení Československa, z toho, že se nikdy nesešel s Václavem Havlem. Napsal *Demokracii*. Zůstal nepohodlný i ve svobodě. V roce 1991 stál v pražské Lucerně. Koncert k desce *Maškary*, hostem Ivan Hoffman. Pro mě jediný koncert, na kterém jsem kdy byl. Stál jsem hned u pódia s minikazeťákem a nahrával. Znal jsem nazpaměť všechny jeho písně. On na jevišti pořád vypadal jako člověk, kterému kytara přerostla přes hlavu, a přitom zaplnil sál tak, že z něj nebylo úniku. 3. března 1994 ho v Mnichově zabil infarkt. Bylo mu devětačtyřicet. Dva dny předtím ještě stihl Prahu. Zádušní mši sloužil přítel, břevnovský arciopat Anastáz Opasek. Před klášterem se tísnily čtyři tisíce lidí. Leží na Břevnovském hřbitově. Od toho zářijového rána s jízdenkou od Čedoku uplynulo přesně sedmapadesát let. Pásy se rozřezaly, hranice zmizely, magnetofony zestárly. Kazetu z koncertu u pódia v Lucerně mi ukradli vykradači bytů, které předtím pustili po Havlově amnestii. Písně nezestárly. Stále platí to, co Kryl věděl už v pětadvaceti: slovo, které se nedá zakázat cirkulárkou, přežije i toho, kdo ho napsal. P.S.: Byl Kryl i vaším idolem, nebo jste k němu přišli až později? Napište, která jeho píseň vám zůstala v hlavě. Každý den sem dávám aspoň jeden příběh, který stojí za to si znát. Like, komentář, sdílení, bookmark a follow, ať vám ten další neuteče. #KarelKryl #Hudba #ČeskáHistorie

V české historii už bylo všelicos. Už se stalo, že Slovák prodal Česko (i Slovensko) Rusům. Ale ještě se nestalo, že by Česko prodalo Rusům duo Slovák+Japonec. Ještě většina Čechů to podporuje, takže jde o vůli lidu. #ČeskáHistorie #Politika #VůleLidu

Reportérka Eva Hůlková se setkala s Václavem Havlem a jeho novou manželkou Dagmar těsně po jejich tajné svatbě, kde Havel vyjádřil naději na štěstí v jejich novém společném životě, přičemž zároveň vzpomínal na svou zesnulou první ženu Olgu. #VáclavHavel #HovoryVLánech #českáhistorie #dobrezpravy

Nejen srpen 1968, ale také srpen 1969. To už jsme si totiž s vražděním nevinných lidí vystačili sami, bez russáků. Bohumil Syřínek, smrtelně postřelen komunistickými Lidovými milicemi. Bylo mu čtrnáct a jen se vracel z vandru. https://t.co/eWxonDChXX #českáhistorie #srpen1969 #LidovéMilice #CZ #RU

Podhájce - Halič, dnes Ukrajina. Svědek krvavých bojů, umírali zde i Češi. Je 30. srpna 1914. Světová válka trvá pouhých 33 dnů. Setník Hynek Gibiš, velitel etapní stanice, je ale dávno v ní a píše domů, že má za sebou už dvě bitvy. První psaní z velké války mého pradědy... 1/x https://t.co/7Hm1HwJ9ke #historie #světováválka #českáhistorie

Nový film Pramen, který byl představen na karlovarském festivalu, se zabývá problematikou nucených sterilizací romských žen v Československu a Česku, a reportérka Anna Košlerová upozorňuje na historickou normalizaci tohoto neetického praktikování, které se stalo součástí lékařské kultury. #nucenásterilizace #romskéženy #českáhistorie

18. června 1942 čelilo v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje sedm parašutistů mnohonásobně německé přesile. Na opakované výzvy ke kapitulaci odpovídali: „Češi se nevzdávají.“ Krypta je místo s nesmírně silnou atmosférou. Právě tady člověka přejde chuť na jakékoli velké řeči. https://t.co/XRR5x9kBCg #ČeskáHistorie #Odvaha #Památník #CZ

„Voláme všechny Čechy“ — 5. května 1945 🇨🇿📻 1. místopředseda @jiridrahos1 společně s místopředsedkyní @JitkaSeitlova a předsedou školského výboru @ruzickavsenatu uctil za český Senát před budovou @CRozhlas památku padlých při Pražském povstání v roce 1945. … https://t.co/H7FxaEqwhr #PražskéPovstání #ČeskáHistorie #PamátkaPadlých

Před 81 lety, 5. května 1945, vypuklo v Praze povstání proti německým okupantům, které vyvolalo oznámení protektorátní vlády o zrušení represivních jazykových nařízení, což vedlo k prohlášení České národní rady o konci Protektorátu, a ke spontánnímu odporu občanů včetně bojů kolem československého rozhlasu, zatímco 7. a 8. května se situace vyhrotila do prudkých střetů a masakrů civilistů. #Povstání1945 #ŽivotPodNacistickouOkupací #ČeskáHistorie

Legendární kartářka Jolanda, vlastním jménem Věra Nemethová, která se proslavila svými jedinečnými hláškami a televizními vystoupeními, zemřela v pouhých 55 letech na komplikace spojené s covidem-19, a po ní zůstalo její jmění a nezapomenutelný odkaz v podobě trolejbusu pojmenovaného po ní v Českých Budějovicích. #Jolanda #kartářka #českáhistorie

Zpráva se zaměřuje na osudy českých mučedníků, zejména katolických kněží Jana Bulu a Václava Drboly, kteří byli v padesátých letech 20. století neprávem obviněni a popraveni komunistickým režimem, a spojuje jejich příběh s historickými postavami jako svatý Václav a svatá Ludmila, přičemž zdůrazňuje proces blahořečení jako důležité uznání jejich víry a ctností. Církev považuje mučedníky za jedince, kteří zemřeli kvůli své víře, a jejich památka je zachována v oficiálních seznamech světců. #českáhistorie #mučedníci #totalitarismus

#fotografie #autenticita #českáhistorie

#JadernáBezpečnost #Věda #ČeskáHistorie #dobrezpravy

#Šlechta #Odboj #ČeskáHistorie

České národní muzeum přivítalo v roce 2025 téměř 1,4 milionu návštěvníků, což je rekord! Chystá se výstava o Přemyslovcích a inovativní projekty s umělou inteligencí. Těšte se na nové kulturní zážitky! 🌟 #CNM #Kultura #ČeskáHistorie

#KarelČapek #literatura #českáhistorie