Český výzkum vedený Danielem Ellederem a Jiřím Nehybou odhalil, že ptačí geny, považované za chybějící, se ve skutečnosti skrývaly v obtížně čitelných dot chromozomech, čímž vyvstává nové pochopení evoluční stability genomů a procesu zvaného sekvenční koktání, který ukazuje na vysokou variabilitu a nestabilitu některých částí DNA. #genetika #ptáci #evoluce

Evoluce ANO a Andreje Babiše. Pero Vladimíra Mertlíka je čím dál ostřejší. https://t.co/3u3cSPqOdh https://t.co/aeYfRecb2I #Evoluce #Babis #Politika

V laboratoři na Albertově ležela roky miska s mořskými nálevníky z chorvatského pobřeží. Vědci ji udržovali od roku 2011. Pak větší organismy najednou uhynuly – a mezi nimi se objevilo něco, co tam podle všech učebnic nemělo být. Malinký, sotva pohyblivý organismus velký jen pár mikrometrů. Kulatý jako slunce, s paprsky, na jejichž koncích má zvláštní „harpuny“. Čeští biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ho pojmenovali *Solarion arienae*. A v listopadu 2025 o něm vyšel článek v *Nature*. To, co našli, není jen nový druh. *Solarion* nepatří do žádné z dosud známých velkých skupin eukaryot – organismů s jádrem v buňce, kam patří rostliny, zvířata, houby i my. Spolu s několika dalšími podivnými liniemi tvoří úplně novou superskupinu, kterou vědci nazvali **Disparia**. A uvnitř ní nový kmen **Caelestes**. Jinými slovy: na stromu života se objevila celá nová větev, o které jsme donedávna nevěděli. Nejvíce překvapivé je to, co *Solarion* schovává uvnitř. V jeho mitochondriích – organelách, které buněce dodávají energii – se zachoval gen *secA*. Je to starobylý bakteriální gen, který téměř všechny ostatní eukaryota už dávno ztratila. Díky němu vědci poprvé přímo vidí, jak mohla vypadat mitochondrie posledního společného předka veškerého složitého života na Zemi. „Je to v podstatě živá fosilie,“ říkají autoři studie Marek Valt a Ivan Čepička. Organismus, který si uchoval rysy z doby, kdy se mitochondrie teprve stávaly součástí buněk. Dává nám okno do kapitoly evoluce, kterou jsme doteď mohli jen nepřímo rekonstruovat. Objev byl čistá náhoda. *Solarion* je tak malý a nehybný, že ho v kultuře roky přehlíželi. Až když větší nálevníci zmizeli, stal se viditelným. V obrovských metagenomických databázích, kde vědci prohledávají petabajty genetických dat z celého světa, se přitom téměř nevyskytuje. Klasická kultivace v misce dokázala to, co masivní sekvenování DNA nezvládlo. V zahraničí o objevu informovaly ScienceAlert, https://t.co/iZ2qpkno0N i odborné servery. Široká veřejnost o něm ale skoro neví. Přitom jde o jeden z nejvýznamnějších příspěvků k pochopení rané evoluce komplexního života za poslední roky. *Solarion arienae* není lék ani nová technologie. Je to připomínka, jak málo stále víme o tom, co žije kolem nás – a jak často se klíčové odpovědi schovávají na místech, kam se díváme nejméně. P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden takový pozitivní a překvapivý příběh z vědy a historie. Pokud vás Solarion zaujal, dejte like, sdílejte nebo napište, co si o něm myslíte. A hlavně mě sledujte – ať vám neuteče ten další. #Evoluce #Biologie #NovýDruh

Nově objevené fosilie v provincii Jün-nan v Číně prokázaly, že složité formy života vznikly o čtyři miliony let dříve, než se dosud předpokládalo, což přepsalo dosavadní znalosti o evoluci organismů na Zemi. #zkameněliny #evoluce #paleobiologie

V Černobylu se po jaderné havárii výrazně zvýšila populace vlků, kteří jsou nyní sedmkrát početnější než před katastrofou a vyvinuli genetické mutace chránící je před nádorovými onemocněními, což naznačuje, že absence lidské činnosti a adaptace na záření vedly k překvapivému oživení místního ekosystému. #GenetickéMutace #Černobyl #EvoluceZvířat #dobrezpravy

Studie vědců kolem Wangjie Hua zveřejněná v časopise Science odhalila, že lidstvo mohlo čelit téměř vyhynutí před 930 000 až 813 000 lety, kdy efektivní velikost populace klesla na pouhých 1,3 % a došlo k zásadní ztrátě genetické rozmanitosti, přičemž tato krize mohla být spojena s klimatickými výkyvy a možným zvládnutím ohně, avšak spolehlivost metodiky zůstává předmětem odborné diskuze. #genetickározmanitost #populačníkolaps #evoluce

Mezinárodní tým antropologů zpochybnil mýtus o nízké inteligenci neandrtálců, prokázal, že jejich mozková anatomie nebyla významně odlišná od moderních lidí a naznačuje, že kognitivní rozdíly ani v minulosti mezi lidskými skupinami nemohly hrát důležitou roli v inteligenci. #neandrtálci #inteligence #evoluce

Nové studie ukazují, že lidoopi, jako bonobo Kanzi a šimpanzi, prokazují schopnosti, jako je představivost, přizpůsobování názorů na základě nových informací a dlouhá paměť, což zpochybňuje představu, že složitá mysl je výhradně lidskou doménou a naznačuje, že hranice mezi člověkem a ostatními primáty je méně jasná, než se dříve myslelo. #lidoopi #kognitivnívěda #evoluce

Čínsko-britský výzkum objevil v jihozápadní Číně rozsáhlé naleziště fosilií, které naznačuje, že složitější formy života existovaly už před více než 535 miliony lety, tedy o miliony let dříve, než se dosud předpokládalo během kambrické exploze. #Fosilie #KambrickáExploze #Evoluce

Objev zkamenělého embrya druhu Lystrosaurus v Jižní Africe poskytl první přímý důkaz, že dávní předci savců kladli vejce, což mění dosavadní pohled na evoluci a reprodukci těchto živočichů. #evoluce #paleontologie #fosilie

Mezinárodní tým vedený českými vědci detailně popsal proces, jak se bakterie stala trvalou součástí hostitelské buňky u prvoka Angomonas deanei, což může objasnit vývoj mitochondrií a poskytnout nové poznatky o parazitech způsobujících tropická onemocnění. #evoluce #bakterie #molekulárníbiologie

Vědci zjistili, že čmeláčí královny dokážou přežít pod vodou až týden díky unikátní adaptaci, která zahrnuje drastické snížení metabolismu a využití vzduchové vrstvy z chloupků na těle pro získávání kyslíku, což může mít klíčový význam pro jejich přežití v měnících se klimatických podmínkách. #věda #hmyz #evoluce #dobrezpravy

Nová studie odhalila, že nejbližší bezobratlí předci lidí, patřící do skupiny živočichů Bilateria, žili mnohem dříve než se dosud myslelo, přičemž objev bizarního trubačového červa a dalších zkamenělin v čínských ediakarských horninách ukazuje na složitější struktury života přecházející z období ediakarského do kambrijského. #ŽivočišnýŽivot #Evoluce #Paleontologie

Vědci objevili fosilie prvních obratlovců ze starého kambria s čtyřmi očima, což přepisuje naše chápání rané evoluce, neboť tyto dávné živočichy vybavily schopností vnímat okolí téměř panoramaticky a ukazuje, jak se ekologické role obratlovců a jejich anatomie časem měnily. #evoluce #paleontologie #obratlovci

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR objevili unikátního křížence lakušníků v zatopených pískovnách na střední Moravě, což potvrzuje dlouhodobé výzkumy této oblasti. #evoluce #věda #zdraví

Nově objevený druh lidoopa, Masripithecus moghraensis, z Egypta přepisuje dosavadní názory na původ lidoopů, naznačuje, že jejich evoluce mohla začít v severní Africe a Blízkém východě, což zpochybňuje dlouho trvající přesvědčení o východní Africe jako jejich kolébce. #evoluce #lidoopi #paleontologie

V souvislosti s odkazem Roberta Triverse, významného evolučního biologa, se upozorňuje na psychologický koncept doublethinku z románu 1984, který ilustruje, jak se lidé dokážou klamat a věřit svým lžím, což reflektuje základní mechanizmy sociálního chování, jež se vyvinuly jako přizpůsobení v rámci evoluce a soutěže o zdroje. #totalitarismus #evoluce #psychologie #dobrezpravy

Živorodka křížená (Poecilia formosa), unikátní sladkovodní rybka, se rozmnožuje nepohlavně jako klon samic již 100 000 let a nová studie ukazuje, že její úspěch spočívá v schopnosti odstraňovat škodlivé genetické mutace, což jí umožňuje překonat evoluční nevýhody spojené s nepohlavním rozmnožováním. #evoluce #genetika #biodiverzita

Vědci varují, že kolonizace Marsu by mohla zásadně změnit lidskou evoluci a biologii, protože extrémní podmínky planety, jako nízká gravitace a vysoké úrovně radiace, by mohly urychlit genetické změny a vést k odlišnostem v tělesné stavbě, imunitním systému a kognitivních funkcích mezi lidmi na Marsu a Zemí. #Mars #Evoluce #Vesmír

Vědci v odlehlé džungli Papuy Nové Guineje objevili živou populaci vzácného vačnatce Dactylonax kambuayai, který se dlouho považoval za vyhynulého, a tento nález může zásadně změnit naše chápání evoluce a přežívání druhů na Zemi. #Evoluce #Biodiverzita #Zvířata