Čtyři čeští středoškoláci přivezli z Itálie jedenáct medailí. Mimo geologickou komunitu o tom skoro nikdo neví. Koncem srpna skončila v Turíně 19. mezinárodní olympiáda věd o Zemi (IESO). Do laboratoří Turínské univerzity a do piemontských geoparků přijelo 166 studentů ze 42 zemí. Česká čtveřice v silné konkurenci posbírala dvě zlata, sedm stříbrných medailí a dva bronzy. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (@muni_cz) to oznámila na sociálních sítích. Jména studentů zatím nezveřejnila a hlavní sdělovací prostředky mlčely. IESO není běžná zeměpisná olympiáda. Je to týdenní prověrka znalostí Země jako jednoho komplexního systému, který zahrnuje horniny, počasí, oceány, ledovce, vesmír i jejich vzájemné souvislosti. Každý stát smí vyslat pouze čtyři středoškoláky a dva mentory. Českou účast dlouhodobě zaštiťuje Ústav geologických věd v Brně a výběr reprezentantů probíhá prostřednictvím národní Geologické olympiády. Osm dní soutěže mělo přesný rytmus. Po slavnostním zahájení zamířili studenti do terénu a následně lanovkou Skyway Monte Bianco k ledovcům pod Mont Blancem. V neděli absolvovali až šestihodinový písemný test z geologie, geofyziky, meteorologie, oceánografie, astronomie a životního prostředí. V pondělí je čekaly čtyři laboratorní úlohy a v úterý obhajoba výzkumného projektu o alpských ledovcích. Jak může jeden tým získat jedenáct medailí? Soutěž totiž probíhá v několika disciplínách současně: hodnotí se individuální test, praktická část, mezinárodní terénní výzkum – v němž je český reprezentant losován do týmu například s Indem a Indonésanem – a týmový výzkumný projekt. Nestačí tedy jen napsat test. Studenti musejí měřit v terénu, zpracovat data a své závěry obhájit v angličtině před odbornou porotou. Práce v terénu nebyla žádný výlet. Mezi oficiální lokality patřily Sacra di San Michele nad údolím Susa, římská zlatá rýžoviště Bessa u Bielly, geopark Valsesia s jedním z nejlepších řezů zemskou kůrou na světě a ledovce pod Mont Blancem. Klášter Sacra di San Michele stojí na skalním ostrohu, kde na povrch vystupují horniny z horního pláště Země. Právě zde se mezinárodní týmy učily číst krajinu v praxi, nikoli jen z učebnic. Loni v čínském Ťi-ningu získalo Česko osm medailí a vedení výpravy to označilo za jeden z nejlepších výsledků v historii. Letos je cenných kovů jedenáct. Od prvního startu v Japonsku v roce 2016 česká stopa na IESO sílí, mimo odbornou veřejnost o tom však téměř nikdo neví. Rozdíl v přístupu ukazuje Indie. Tamní tým vybojoval devět medailí. Dne 4. září studenty osobně přijal ministr pro vědy o Zemi a o jejich úspěchu informovaly deníky The Times of India i The Indian Express. Indonésie zveřejnila jména, školy i podrobnosti o tom, kdo získal zlato v terénním výzkumu. Írán ohlásil vítězství v reportérské soutěži. Česko se muselo spokojit s příspěvkem na fakultním profilu. Dne 1. září zahájil ministr školství Robert Plaga (@RobertPlaga) školní rok na učilišti v Kutné Hoře. Mluvil o řemesle i o tom, že se nechce fotit s prvňáčky. O jedenácti medailích z Turína, jejichž výpravu jeho resort prostřednictvím Masarykovy univerzity hradí, však neřekl nic. Ani Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (@msmtcr) výsledek nepředalo médiím. Zatímco sportovní medaile z Itálie plnily v únoru hlavní zprávy, tento vědecký úspěch z téže země zcela zapadl. Není to vina čtyř úspěšných studentů, ale dlouhodobý problém našich škol, univerzit i ministrů. Česká věda umí vychovat světovou špičku, ale málokdy dokáže své úspěchy veřejně prezentovat. Dokud si takový úspěch nevydobude tiskovou konferenci, zůstane zavřený ve fakultním zpravodaji. A my se pak divíme, že o české geologii mimo obor nikdo neslyšel. P. S.: Příběhy o mimořádných úspěších českých studentů by měly rezonovat daleko za hranicemi sociálních sítí jedné fakulty. Lajk, komentář, sdílení i sledování pomohou dostat tento příběh k dalším čtenářům. Víte někdo další detaily? Znáte jména této úspěšné čtveřice? Napište je do komentářů. Pomozte dostat do médií celý příběh. #ČeskáVěda #Geologie #IESO

Na haldě suti v Malešicích, kam se vozí materiál z ražby metra D, ležel kámen velikosti dlaně. Radek Labuťa, sběratel a majitel Triloparku, ho zvedl. Na povrchu se rýsoval otisk něčeho, co vypadalo jako kříženec pavouka a trilobita. Dvoucentimetrový, slepý, s měkkým krunýřem. Vzal ho Lukáši Laiblovi (@lukas_laibl) z Geologického ústavu Akademie věd (@Akademie_ved_CR). Ukázalo se, že jde o zcela nový druh. Pojmenovali ho *Soomaspis labutai*. Žil před 448 miliony let na dně moře, které tehdy pokrývalo území dnešní Prahy. Patří mezi naraoiidy – měkkotělné příbuzné trilobitů. Na rozdíl od nich neměl zvápenatělý krunýř. Měl kulatý „zadeček“ připomínající pavoučí, jen tři trupové články a žádné oči. Povrch pokrývaly drobné jamky. Zachoval se jen díky výjimečným podmínkám – a díky tomu, že Labuťa dokázal na haldě rozeznat i tak nenápadnou fosilii. Jana Bruthansová z Národního muzea (@narodnimuzeum), která ražbu metra D dlouhodobě sleduje, dokázala dohledat přesný původ materiálu. Pochází ze spodních vrstev králodvorského souvrství mezi budoucími stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Stáří tedy sedí na katian, závěr ordoviku. Nejbližší známý příbuzný, *Soomaspis splendida*, byl popsán v 90. letech z Jižní Afriky. Žil o pět milionů let později, už po hlavním zalednění. Mezi Prahou a Kapskem tehdy ležely tisíce kilometrů okraje superkontinentu Gondwana. Nález z metra ukazuje, že rod *Soomaspis* obýval jeho okraje dávno předtím, než přišlo první velké vymírání v historii Země – a že to vymírání přežil. Paleontologové dlouho považovali africký druh za místní raritu. Teď je jasné, že naraoiidi byli v ordoviku rozšířenější, než fosilní záznam napovídal. A že tito nenápadní „drsňáci“ přežili drastické klimatické výkyvy pravděpodobně proto, že žili v hlubších, chladnějších a kyslíkem chudších vodách, kam se změny dostaly méně. Měkký krunýř se ve fosilním záznamu objevuje vzácně. Většina podobných zvířat se prostě nerozpadne na nic. Že se zachoval právě tento exemplář, je štěstí i důkaz, jak důležité je sledovat i městské stavby. Praha stojí na prvohorních horninách. Při každé větší ražbě se objevují trilobiti, hlavonožci nebo ostnokožci. Tentokrát ale přišel tvor, který učebnice přepisuje. Fosilie už je v Národním muzeu (@narodnimuzeum). Labuťa ji věnoval do stálé expozice. Rekonstrukci vytvořil Jiří Svoboda. Vědecký popis vyšel v květnu 2026 ve speciálním čísle *Bulletin of Geosciences*. P.s.: pro ty kdo me neznají - hledám zajimave příběhy a snažím se kazdy den sem nejaky dat. Sdílejte, lakuje a hlavně dejte follow ať vím, jestli vás to zajímá a mám v tom pokračovat. #paleontologie #fosilie #geologie

Rusové v arktické republice Komi plánují obnovit superhluboké vrty s cílem prozkoumat teorii, že ropa může vznikat čistě geologickými procesy, což by mohlo mít zásadní důsledky pro budoucnost fosilních paliv. #geologie #ropa #Rusko

Vědci objevili na Marsu dosud neznámý typ horniny a první potvrzený výskyt granátu, což by mohlo zásadně změnit naše chápání geologické historie planety, avšak otázka původu tohoto minerálu zůstává nejasná. #Mars #geologie #minerály

Podle nového výzkumu může východní Afrika, konkrétně v oblasti Turkanského riftu, rozpadnout na dvě části a vytvořit nový oceán již za pár milionů let, což je výrazně rychlejší proces, než se dosud předpokládalo, a je důsledkem tenčení zemské kůry v této oblasti. #VýchodoafrickýRift #RozpadAfriky #Geologie

Nové fotografie z evropské sondy Mars Express ukazují, že se povrch Marsu v oblasti Utopia Planitia výrazně mění v důsledku šíření tmavé vrstvy sopečného prachu, což naznačuje geologickou aktivitu a bourá zavedené názory o planetě jako neměnné poušti. #Mars #geologie #vesmír

Nové výzkumy naznačují, že magma pod supervulkánem Yellowstone je blíže zemskému povrchu, než se dosud předpokládalo, a místo tradičního pojetí masivních magmatických krbů by mohlo existovat spíše rozsáhlé zóna magmatické kaše, která může mít vliv na vznik supererupcí. #supervulkány #geologie #životníprostředí

Východoafrický riftový systém rychle rozděluje kontinent na dvě části a vytváří oceánskou kůru, přičemž geologické procesy vedou k výrazným zemětřesením a změnám krajiny, což by mohlo v budoucnu způsobit vznik nového obřího ostrova. #Geologie #Tektonika #Afrika

Rover Perseverance na Marsu objevil stopy po dávné říční deltě, které vznikly před 3,7 až 4,2 miliardy let, což poskytuje nové poznatky o geologické historii planety a naznačuje její mokrou minulost, kdy na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda. #Mars #geologie #Perseverance

Robotické vozítko Perseverance objevilo na Marsu krystaly korundu, podobné rubínům a safírům, což naznačuje geologickou aktivitu planety v minulosti, avšak těžba těchto minerálů je zatím v nedohlednu. #Mars #geologie #věda #dobrezpravy

Robotické vozítko Perseverance objevilo na Marsu krystaly korundu, podobné rubínům a safírům, což naznačuje geologickou aktivitu planety v minulosti, avšak těžba těchto minerálů je zatím v nedohlednu. #Mars #geologie #věda #dobrezpravy

Nový objev vědců ze Stanfordovy univerzity odhalil, že v zemském plášti dochází k zemětřesením, což mění naše chápání vnitřní struktury Země a umožňuje lépe modelovat šíření napětí a předpovídat potenciální nebezpečí na povrchu. #zemětřesení #geologie #věda #dobrezpravy

#geologie #bezpečnost #ochranapřírody

🌍 Wow, Afrika se trhá a za miliony let vznikne nový oceán! 😲 Geologie je fascinující! Kdo by to řekl, že teď sledujeme zrod něčeho tak velkého? 🌊 #Země #Geologie #Afrika

#Geologie #Tektonika #Afrika

#lezení #geologie #paleontologie

Představte si, že pod našima nohama je obří oceán vody skrytý v minerálech, o kterém jsme neměli ani tušení! 🌍💧 #geologie #země

#geologie #voda #Země

#ŽeleznáRuda #Austrálie #Geologie

#Geologie #ZemskéJádro #Věda