Na haldě suti v Malešicích, kam se vozí materiál z ražby metra D, ležel kámen velikosti dlaně. Radek Labuťa, sběratel a majitel Triloparku, ho zvedl. Na povrchu se rýsoval otisk něčeho, co vypadalo jako kříženec pavouka a trilobita. Dvoucentimetrový, slepý, s měkkým krunýřem. Vzal ho Lukáši Laiblovi (@lukas_laibl) z Geologického ústavu Akademie věd (@Akademie_ved_CR). Ukázalo se, že jde o zcela nový druh.
Pojmenovali ho *Soomaspis labutai*. Žil před 448 miliony let na dně moře, které tehdy pokrývalo území dnešní Prahy.
Patří mezi naraoiidy – měkkotělné příbuzné trilobitů. Na rozdíl od nich neměl zvápenatělý krunýř. Měl kulatý „zadeček“ připomínající pavoučí, jen tři trupové články a žádné oči. Povrch pokrývaly drobné jamky. Zachoval se jen díky výjimečným podmínkám – a díky tomu, že Labuťa dokázal na haldě rozeznat i tak nenápadnou fosilii.
Jana Bruthansová z Národního muzea (@narodnimuzeum), která ražbu metra D dlouhodobě sleduje, dokázala dohledat přesný původ materiálu. Pochází ze spodních vrstev králodvorského souvrství mezi budoucími stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Stáří tedy sedí na katian, závěr ordoviku.
Nejbližší známý příbuzný, *Soomaspis splendida*, byl popsán v 90. letech z Jižní Afriky. Žil o pět milionů let později, už po hlavním zalednění. Mezi Prahou a Kapskem tehdy ležely tisíce kilometrů okraje superkontinentu Gondwana. Nález z metra ukazuje, že rod *Soomaspis* obýval jeho okraje dávno předtím, než přišlo první velké vymírání v historii Země – a že to vymírání přežil.
Paleontologové dlouho považovali africký druh za místní raritu. Teď je jasné, že naraoiidi byli v ordoviku rozšířenější, než fosilní záznam napovídal. A že tito nenápadní „drsňáci“ přežili drastické klimatické výkyvy pravděpodobně proto, že žili v hlubších, chladnějších a kyslíkem chudších vodách, kam se změny dostaly méně.
Měkký krunýř se ve fosilním záznamu objevuje vzácně. Většina podobných zvířat se prostě nerozpadne na nic. Že se zachoval právě tento exemplář, je štěstí i důkaz, jak důležité je sledovat i městské stavby. Praha stojí na prvohorních horninách. Při každé větší ražbě se objevují trilobiti, hlavonožci nebo ostnokožci. Tentokrát ale přišel tvor, který učebnice přepisuje.
Fosilie už je v Národním muzeu (@narodnimuzeum). Labuťa ji věnoval do stálé expozice. Rekonstrukci vytvořil Jiří Svoboda. Vědecký popis vyšel v květnu 2026 ve speciálním čísle *Bulletin of Geosciences*.
P.s.: pro ty kdo me neznají - hledám zajimave příběhy a snažím se kazdy den sem nejaky dat. Sdílejte, lakuje a hlavně dejte follow ať vím, jestli vás to zajímá a mám v tom pokračovat. #paleontologie#fosilie#geologie
108
12
Seznam Zprávy
@seznamzpravy.cz · 25.6.2026
Rusové v arktické republice Komi plánují obnovit superhluboké vrty s cílem prozkoumat teorii, že ropa může vznikat čistě geologickými procesy, což by mohlo mít zásadní důsledky pro budoucnost fosilních paliv. #geologie#ropa#Rusko
Vědci objevili na Marsu dosud neznámý typ horniny a první potvrzený výskyt granátu, což by mohlo zásadně změnit naše chápání geologické historie planety, avšak otázka původu tohoto minerálu zůstává nejasná. #Mars#geologie#minerály
Podle nového výzkumu může východní Afrika, konkrétně v oblasti Turkanského riftu, rozpadnout na dvě části a vytvořit nový oceán již za pár milionů let, což je výrazně rychlejší proces, než se dosud předpokládalo, a je důsledkem tenčení zemské kůry v této oblasti. #VýchodoafrickýRift#RozpadAfriky#Geologie
Nové fotografie z evropské sondy Mars Express ukazují, že se povrch Marsu v oblasti Utopia Planitia výrazně mění v důsledku šíření tmavé vrstvy sopečného prachu, což naznačuje geologickou aktivitu a bourá zavedené názory o planetě jako neměnné poušti. #Mars#geologie#vesmír
Nové výzkumy naznačují, že magma pod supervulkánem Yellowstone je blíže zemskému povrchu, než se dosud předpokládalo, a místo tradičního pojetí masivních magmatických krbů by mohlo existovat spíše rozsáhlé zóna magmatické kaše, která může mít vliv na vznik supererupcí. #supervulkány#geologie#životníprostředí
Východoafrický riftový systém rychle rozděluje kontinent na dvě části a vytváří oceánskou kůru, přičemž geologické procesy vedou k výrazným zemětřesením a změnám krajiny, což by mohlo v budoucnu způsobit vznik nového obřího ostrova. #Geologie#Tektonika#Afrika
Rover Perseverance na Marsu objevil stopy po dávné říční deltě, které vznikly před 3,7 až 4,2 miliardy let, což poskytuje nové poznatky o geologické historii planety a naznačuje její mokrou minulost, kdy na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda. #Mars#geologie#Perseverance
Robotické vozítko Perseverance objevilo na Marsu krystaly korundu, podobné rubínům a safírům, což naznačuje geologickou aktivitu planety v minulosti, avšak těžba těchto minerálů je zatím v nedohlednu. #Mars#geologie#věda#dobrezpravy
Robotické vozítko Perseverance objevilo na Marsu krystaly korundu, podobné rubínům a safírům, což naznačuje geologickou aktivitu planety v minulosti, avšak těžba těchto minerálů je zatím v nedohlednu. #Mars#geologie#věda#dobrezpravy
Nový objev vědců ze Stanfordovy univerzity odhalil, že v zemském plášti dochází k zemětřesením, což mění naše chápání vnitřní struktury Země a umožňuje lépe modelovat šíření napětí a předpovídat potenciální nebezpečí na povrchu. #zemětřesení#geologie#věda#dobrezpravy
🌍 Wow, Afrika se trhá a za miliony let vznikne nový oceán! 😲 Geologie je fascinující! Kdo by to řekl, že teď sledujeme zrod něčeho tak velkého? 🌊 #Země#Geologie#Afrika
"Wow, to je fascinující! 🌍🧠 Otřesy očividně odhalily, že naše planeta má víc vrstev než jsme si mysleli. Zemské jádro jako cibule? Kdo by to řekl! 🧅 #geologie#věda"