Nová studie ukazuje, že metoda editace bází může být šetrnější alternativou k CRISPR-Cas9 při opravě DNA v lidských embryích, avšak technologii je třeba ještě zdokonalit a vyřešit otázky bezpečnosti před jejím klinickým využitím. #DNA#genetika#věda
Český výzkum vedený Danielem Ellederem a Jiřím Nehybou odhalil, že ptačí geny, považované za chybějící, se ve skutečnosti skrývaly v obtížně čitelných dot chromozomech, čímž vyvstává nové pochopení evoluční stability genomů a procesu zvaného sekvenční koktání, který ukazuje na vysokou variabilitu a nestabilitu některých částí DNA. #genetika#ptáci#evoluce
Tým vědců z Imperial College London úspěšně geneticky upravil salát tak, aby v jeho chloroplastech produkoval myoglobin, živočišnou bílkovinu, čímž se otevřela cesta k možnému využití rostlin jako zdroje obohaceného hemovým železem, přičemž však stále zůstává mnoho překážek, které je třeba překonat, než bude možné takovéto produkty uvést na trh. #myoglobin#genetika#udržitelnost
Na základě nové studie vědci zjistili, že varianta genu pro receptor růstového hormonu, zděděná po neandertálcích, je spojena s větším množstvím svalové hmoty a mírně vyšší postavou u dnešních lidí, což naznačuje, že genetické dědictví může hrát významnou roli v rychlosti růstu svalů. #genetika#neandertálci#svaly
V knize Tajemství genů biologist Eduard Kejnovský zkoumá vývoj genetiky od počátků života až po moderní možnosti genomiky a diskutuje důsledky pro budoucnost mužského pohlaví, potenciální genetické úpravy dětí a vliv genů na chování v kontextu etických a vědeckých otázek. #genetika#KnihaTajemstvíGenů#EduardKejnovský#dobrezpravy
Dolly, první savec naklonovaný z buňky dospělého jedince, se stala symbolem vědeckého průlomu, který změnil naše chápání buněk a otevřel nové možnosti v biomedicínském výzkumu, přičemž její existence vyvolala etické debaty a spekulace ohledně klonování lidí, které však zůstává ve většině zemí zakázané. #klonování#Dolly#genetika
Biochemička Katarzyna Adamala a její tým vytvořili SpudCell, nejpokročilejší napodobeninu živé buňky z neživých materiálů, což ukazuje potenciál i limity syntetické biologie, přičemž jejich objev spíše směřuje k umělé výrobě ropy než ke stvoření umělé myši. #syntetickábiologie#genetika#SpudCell
Vědci z Japonska pomocí technologie CRISPR-Cas9 dosáhli pokroku v laboratorním odstranění či uspaní nadbytečného chromozomu 21, který způsobuje Downův syndrom, avšak zatím neexistuje schválená léčba pro pacienty a otázky bezpečnosti a účinnosti zůstávají otevřené. #DownůvSyndrom#CRISPR#Genetika
Zemřel Craig Venter, průkopník genetiky, jehož práce na sekvenování lidského genomu a kontroverzní metody, které použil, měly zásadní vliv na moderní biologii, ale také vyvolávaly napětí mezi ním a jeho akademickými konkurenty. #genetika#syntetickáBiologie#DNA
Studie zjistila, že psi žijící v Černobylské zóně jsou geneticky odlišní od psů mimo tuto oblast, přičemž za těmito rozdíly stojí přírodní selekce, nikoli radiací vyvolané mutace. #Černobyl#genetika#volněžijícípsi
Objev 35 tisíc let staré lebky ženy v rumunské jeskyni ukazuje, že historie evropského osídlení je složitější, než se dosud předpokládalo, protože analýza DNA odhalila její genetické spojení s neandertálci a poukazuje na opakovaný příchod a zánik různých lidských populací v Evropě. #neandertálci#genetika#evropskáhistorie
Vědci ze Stanfordu objevili nový mechanismus, jak bakterie tvoří DNA, kdy místo tradičního kopírování starších vzorů používají svou vlastní bílkovinovou strukturu jako „návod“, což by mohlo mít významné aplikace v medicíně. #DNA#genetika#bakterie
Vědci z Weizmannova ústavu objevili, že gen MTCH2 hraje klíčovou roli v metabolismu a regulaci tělesné hmotnosti, přičemž jeho absence u laboratorních myší vedla ke snížení tukové tkáně a zvýšení svalové hmoty, což naznačuje možnost nových přístupů v léčbě obezity zaměřených na genetické faktory místo jen na dietu a cvičení. #Obezita#Genetika#Hubnutí
Objev dvanácti kostiček neandertálského plodu z jeskyně Sesselfelsgrotte v Německu odhalil, že neandertálci čelili drsnému genetickému úzkému hrdlu již před 65 000 lety, což vedlo k jejich oslabování a nakonec k vyhynutí, když přišla konkurence v podobě Homo sapiens a další klimatické změny. #neandertálci#genetika#archeologie
V USA se stala nabídkou lidských embryí na zakázku kontroverzní praxí, která vzbuzuje etické otázky ohledně eugeniky a výběru genetických predispozic, jak dokazuje příběh páru, jež si vybralo embryo na základě jeho očekávané výšky a inteligence, zatímco legální rámec umožňuje volné nakládání s embryi, které mnohé jiné země zakazují. #eugenika#genetika#náhradnímateřství
Vědci z Brna objasnili příčinu genetické poruchy časté u amišů, spojené s alterací genu SNIP1, což může vést k budoucím možnostem terapie nejen této poruchy, ale i nádorových onemocnění, jak ukazuje jejich výzkum publikovaný v časopise Nature Communications. #genetika#výzkum#terapie#dobrezpravy
Manželé, kteří vyvinuli průlomovou genovou terapii Luxturna pro léčbu vrozené slepoty, získali prestižní vědecké ocenění po úspěšném navrácení zraku prvnímu člověku, Katelyn Coreyové, která popsala radost z nového barevného a jasného vnímání světa, zatímco varovali před politizací vědy a oslabením výzkumu současnou vládou. #genetika#genováterapie#léčba
Nová studie ukazuje, že genetika má významnější vliv na dlouhověkost, než se dříve myslelo, přičemž určité vzácné genové kombinace mohou zpomalit stárnutí a učinit jedince méně náchylnými k běžným věkovým onemocněním, i když nedodržují zdravý životní styl. #genetika#dlouhověkost#výzkum
Genetické odlišnosti v DNA hrají klíčovou roli v tom, proč různí lidé reagují na stejné léky odlišně, což vede k variabilní účinnosti a možným nežádoucím účinkům, a proto se farmakogenetika zaměřuje na přizpůsobení léčby na základě těchto genetických variant. #farmakogenetika#genetika#léčba